togaf a její knihy (34. týden 2019)
11:50
Vrátila jsem se z dovolené, na které jsem četla! To se mi obvykle nestává, ale také na dovolenou obvykle nejezdím vlakem. Takže cestou na sever Polska jsem přečetla týdeník Respekt a cestou zpět jeden díl James Bonda. Plus jsem díky zpoždění vlaku měla čas začít číst další knihu ze čtečky a rest z dětství, Lovce mamutů. Vlaky mám ráda, i přes to zpoždění kvůli kterému nám ujel spoj domů a cesta se tak protáhla o dvě hodiny. Kde jinde bych vzala dvě hodiny na čtení (se svým slabým žaludkem, který nezvládá jiný dopravní prostředek než vlak)?
Stejně jako vlaky mám ráda moře. Nejsem sice plážový povaleč, protože povalování znamená, že je dost teplo na to být v mokrých plavkách. A já nesnáším vedro. A plavky. Takže mi stačí kolem moře chodit, běhat (jo! běhala jsem na dovolené!), kochat se a fotit. Překvapivě bylo na Pobaltí teplo a došlo i na tu koupel. Studené moře má něco do sebe - málo lidí.
 |
| Plast a platýz |
Kromě moře mě jako tradičně na dovolené hodně zaujalo jídlo. Když moře, tak ryby, jak jinak. Škoda, že většina nabízených ryb byla smažená a jako bonus podávaná na plastovém talíři s plastovými příbory. Vždycky to začalo nadějně - pivem ve skle. A pak přišla ta lahůdka v plastu. Ale nakonec jsme objevili výbornou hospodu s porcelánovým nádobím. Trochu zapadlá a trochu temná, tak akorát, aby odradila většinu turistů a nás naopak nalákala. Kromě ryb má Polsko ještě jeden geniální gastro vynález: zapékanku. Prostě obří bageta, resp. její polovina naplněná zeleninou a zapečená na grilu. Raději pryč od těchto vzpomínek, než si poslintám klávesnici.
 |
| Zapékanka |
Toulky poloostrovem Hel byly prostě výborné. Lůžkové kupé je vážně hodně dobrý způsob cestování. Jídlo a moře má Polsko taky fajnový, a to jsem se ještě nezmínila o roztomilých zvířátkách. Tuleni a "morswini" si získali moje srdce. Mosrwin se do češtiny překládá jako sviňucha a já odmítám tohle hnusný slovo používat, takže morswin je fakt rozkošný. Dovolená byla parádní, návrat do pracovního procesu je celkem bolestivý. Ale naštěstí mám fotky a výhled na další dovolenou.
A tady jsou moje přečtené knihy
Pavel Čech: A
Anotace z cbdb: Kniha beze slov, kniha mnoha lidských příběhů, komiks, jehož obrázky poskytují mnoho příležitostí ke kladení otázek i hledání odpovědí. Kniha, jejíž příběh je napínavý a končí happy endem, kniha o diktatuře písmene A. Příběh chlapce s číslem 21868 na rádiovce se odehrává ve městě, v němž jediné správné názory symbolizuje písmeno A. AAAA zní z amplionů, A je ve znaku města, na praporech, i praporcích, jimiž mávají děti, je na transparentech, ale i na každé knížce za výlohou knihkupectví, na stravenkách... Jenom písmeno A se učí ve školách, A proniká do moderní architektury, lidé jej skandují, jsou ho plné noviny, i vyšetření zraku probíhá pouze na velikosti písmene A. Je to vtip, hrozba, minulost, nadsázka, absurdita a hlavně všechno dohromady.
Anotace z cbdb: Kniha beze slov, kniha mnoha lidských příběhů, komiks, jehož obrázky poskytují mnoho příležitostí ke kladení otázek i hledání odpovědí. Kniha, jejíž příběh je napínavý a končí happy endem, kniha o diktatuře písmene A. Příběh chlapce s číslem 21868 na rádiovce se odehrává ve městě, v němž jediné správné názory symbolizuje písmeno A. AAAA zní z amplionů, A je ve znaku města, na praporech, i praporcích, jimiž mávají děti, je na transparentech, ale i na každé knížce za výlohou knihkupectví, na stravenkách... Jenom písmeno A se učí ve školách, A proniká do moderní architektury, lidé jej skandují, jsou ho plné noviny, i vyšetření zraku probíhá pouze na velikosti písmene A. Je to vtip, hrozba, minulost, nadsázka, absurdita a hlavně všechno dohromady.
Všechno, co jsem kdy četla o totalitě, převtělil Pavel Čech do pár
desítek kreseb. Líbilo se mi to moc, černobílá kresba byla správně
depresivní. Absence jakéhokoli jiného písmena než "A" byla sugestivní.
Jen jsem celou dobu tušila, jak to dopadne. A pak... najednou... to
dopadlo úplně jinak, než jsem si myslela. Poučení (nejen?) pro mě:
nesnažit se hádat konce knih a prostě si užít čtení a nechat se
(ne)překvapit.
Ian Flaming: Diamanty jsou věčné
Anotace z cbdb: James Bond je pověřen jedním z nejobtížnějších úkolů své kariéry:
proniknout do
řetězce pašeráků diamantů, kteří vozí vzácné zboží z jižné
Afriky do Ameriky. Žena, již k tomu použije - krásná a odvážná blondýna
Tiffany Caseová -, mu může způsobit značné problémy. Na cestě po
stopách drahokamů do Las Vegas si Bond uvědomuje, že pronikl až příliš
hluboko do nitra obávaného gangu amerických mafiánů, kteří zabijí
každého, kdo se jim znelíbí. Má v patách sadistické zabijáky Winta a
Kidda, přičemž jeho jedinou nadějí je svůdná Tiffany...
Román Diamanty jsou věčné je brilantní sondou do vzrušujícího světa pašeráků třpytivého pokladu a bezohledných gangsterů.
Román Diamanty jsou věčné je brilantní sondou do vzrušujícího světa pašeráků třpytivého pokladu a bezohledných gangsterů.
Filmy s Bondem jsem svého času měla hodně ráda. Ale vždycky mi
přišly strašně překombinované. Tolik akce a zvratů a zbraní. Uf. Knižní
Bond je více člověk a méně superhrdina a mně to tak vyhovuje. I přes ty
jeho místy šovinistické poznámky a chlapácké řeči. Tak nějak to patří k
době. A moc se mi líbí, jak Fleming dokáže navodit atmosféru. Detaily
tipu jak to chodí na letišti, na lodi nebo třeba jak se šifruje, jsou
stručné a přitom tak kouzelně zastaralé, že se rázem ocitnete v
padesátých letech. Nepřestane mě fascinovat kouření v letadle. Bond girl
je blond, má být protřelá, ale je jak roztomilý koťátko, co se k
Bondovi pořád tulí a zvedá k němu zvlhlé oči plné obdivu. Pfff.
AUDIOKNIHA
Agatha Christie: Vánoce Hercula Pirota
Anotace z cbdb: Vánoce bývají časem dobré vůle a rodinné pospolitosti - nikdy však pro
rodinu Leeových. Letos to ale má být všechno jinak... Milionář,
panovačný a bezcitný Simeon Lee, pozve své potomky, aby strávili vánoční
svátky v jeho společnosti. Sentimentální milující otec na stará kolena?
Nebo má snad Simeon Lee jiné, zlověstnější úmysly? S velikým
znepokojením a váhavě se členové rodiny sjíždějí do starého rodinného
sídla. V brilantně vykreslené atmosféře podezíravosti a vzájemné
nevraživosti dojde k vraždě. Hercule Poirot bude tentokrát potřebovat
veškerý svůj um, aby tak neslýchanému zločinu přišel na kloub.
Poirotovy příběhy znám i pozpátku. Ale ze seriálu s Davidem
Suchetem! Při četbě nebo poslechu knižní předlohy tak trochu trpím a
zároveň chápu scénáristy. Například ve Vánocích H. P. udělali ze dvou
postav jednu. A dobře udělali, děj je pro TV obrazovku přehlednější. I
ostatní změny byly ku prospěchu. Vlastně se mi víc líbí televizní
zpracování než předloha. Simeon Lee je totiž vyloženě postava pro
televizi. Zmetek jeden hnusnej. Jeho stařecká slizkost na obrazovce víc
vynikla. Prostě knižní Agatha je pro mě slečna Marplová, Poirot je do
televize. Knihu výborně načetl Lukáš Hlavica.
A to je pro tento týden vše. Hezký zbytek prázdnin a v září na viděnou.
0 Comments