Sultáni z Kábulu
8:00
Pondělí obvykle patří přehledu mého uplynulého čtecího týdne. ALE. Ale nějak nečtu...řekněme, že je to tím počasím. Nebo letní leností. Přečetla jsem dvě knížky na naši srpnovou čtenářskou výzvu, ale nechci se opakovat, tak si na mé postřehy o Jamesi Bondovi a Vánocích v červenci musíte pár dní počkat. Naštěstí letní únava se netýkala mých uší, proto vám přináším jednu recenzi skvělé audioknihy. Tak tedy vzhůru do Kábulu.Khaled Hosseini: Lovec draků
Anotace z cbdb: Strhující drama ze současného Afghanistánu.
Autor, kalifornský lékař, inspirován vlastními vzpomínkami, vypráví příběh
osudových zvratů, jimiž jeho hrdina Amír prochází od dětství na cestě k
dospělému zmoudření nejprve za mírových posledních let afghánské monarchie a
poté za sovětské válečné okupace, na útěku z vlasti a při hledání nového života
v emigraci. Události těžko pochopitelné krutosti i bezmezné oddanosti a očistné
lásky se v tomto bravurně napsaném románu střídají bez sentimentu, bez jediného
zbytečného slova. Svou opravdovostí zasáhl čtenáře ve více než padesáti zemích
světa a v milionových nákladech stále zůstává hlavní literární událostí
knižních žebříčků. Podle knihy byl natočen i úspěšný film.
Amír vyrůstá sice bez matky, ale zato
v luxusu a nadbytku. Jediné, co mu schází, je uznání od otce. Amírův otec
je významný muž, statečný, moudrý a uznávaný. Bohužel se synem si příliš
nerozumí, Amír je citlivý kluk s duší básníka a občas je slaboch. Naštěstí
má Amír Hassana, syna sluhy, s kterým se přátelí. Je to všem
nerovné přátelství. Amír je pán, umí číst a k Hassanovi se občas chová
bezdůvodně krutě. Hassan je naopak veselý a hodný kluk, který Amíra nepokrytě
zbožňuje a položil by za něj život. Když se jednou při lovu papírových draků
odehraje osudová situace jejich životů, ukáže se povaha chlapců v plné nahotě.
Amír se Hassana nezastane a Hassan se obětuje pro papírového draka, kterého Amír
tolik chtěl. Tato situace změní život chlapců navždy a Amír dostane příležitost
ji napravit až za dvacet let.
Postavy nejsou černobílé, veřejností
obdivovaný otec je chladný k svému synovi a má svého kostlivce ve skříni.
Amír je slaboch a zrádce, ale není zlý a nakonec se dokáže za své bližní
postavit. A takhle je to s každou postavou. Nikoho nejde jednoduše
odsoudit.
Hosseiniho způsob psaní mám moc ráda,
je to Afgánec, který vyrostl v Americe a jeho psaní kombinuje to nejlepší
z obou světů. Afgánská poetika a americký vývoj příběhu. Nenásilně vás
uvede do dějin Afganistánu a jeho zvyků. Opravdu nejde o žádný dokument. O
ruské okupaci i nástupu Tálibánu se čtenář dozví z debat hlavních hrdinů a
Amírových úvah jen tak mimochodem.
Ameriku i Afganistán Hosseini popíše
několika vhodně zvolenými větami a vy máte opravdu pocit, že jste na daném
místě. Zvlášť hezky popisuje povahu Afgánců. V dnešní době prolezlé občas
absurdním strachem z muslimů jsou Hosseiniho knihy balzámem na iracionální
odsuzování. Popis Kábulu jako města žebráků, sirotků a Tálibů je hodně
emotivní. Amír jako utečenec svoji zemi nepoznává, diví se absurdním zákazům
jako kterýkoli Evropan, a to v této zemi vyrost. Fanatické pojetí islámu
je mu cizí.
Nedejte se ale zmýlit, příběh Lovec
draků není o náboženství, je o přátelství, lži a lidskosti.
Lovec draků je moje první kniha od
Khaleda Hosseiniho, poprvé jsem ji četla před deseti lety. Byl tedy ten správný
čas, abych si ji oživila audioverzí. Knihu načetl Lukáš Hlavica a opět je
výborná. Moje chvála audioknih pramení z faktu, že poslouchám jen knihy,
které už jsem četla a které se mi líbily. Nicméně hlas, který knihu načte, je
veledůležitý. Lukáš Hlavica výborně odlišuje ženské a mužské hlasy. Ženské
pronáší vyšším hlasem, ale nikdy nesklouzne ke karikatuře. I mužské hlasy jsou
od sebe vzájemně odlišeny, hloubkou a posazením hlasu. Drsné, ostré věty otce
lze snadno odlišit od jemnějšího, klidnějšího hlasu jeho syna. Takže jsem byla
opět nadšena.
Co mě naopak nemile překvapilo bylo zjištění, že kniha je mírně krácená. Poslední kapitolu jsem poslouchala s knihou v ruce a některé odstavce jsou v audioverzi vynechané. Jde o citlivý zásah, nechybí nic důležitého, ale přesto se mi to nelíbí. Toto je jeden z důvodů, proč poslouchám pouze knihy, které už jsem četla.
Co mě naopak nemile překvapilo bylo zjištění, že kniha je mírně krácená. Poslední kapitolu jsem poslouchala s knihou v ruce a některé odstavce jsou v audioverzi vynechané. Jde o citlivý zásah, nechybí nic důležitého, ale přesto se mi to nelíbí. Toto je jeden z důvodů, proč poslouchám pouze knihy, které už jsem četla.
0 Comments