togaf a její knihy (33. týden)
11:30
Abych ukojila své vlastenecké já, vydala jsem se na audiovizuální výstavu do Rudolfina s názvem Má vlast - zblízka a nahlas. Jde o spojení Smetanovy a Janáčkovy hudby s videozáznamem nejdelší české řeky a obrazovými audiostylizacemi českých umělců. Výstava je putovní, v Praze je dnes poslední den a pak putuje do Hradce Králové.
Anotace z cbdb: Od té doby, co Nepřítel vyhnal Mýty z jejich původní vlasti, žijí ty
nehumanoidní z nich na Farmě na severu státu New York, skrytí před
všetečnými zraky lidí.
Nyní ovšem po mnoha stech letech izolace doutná na Farmě revoluce. Rozdmýchává ji štvavá rétorika Zlatovlásky a třech malých prasátek. A když Sněhurka a její sestra Růženka náhodou odhalí jejich plán osvobodit původní vlast, jsou komisaři na Farmě připraveni umlčet je... a to jakýmikoli prostředky!
Nyní ovšem po mnoha stech letech izolace doutná na Farmě revoluce. Rozdmýchává ji štvavá rétorika Zlatovlásky a třech malých prasátek. A když Sněhurka a její sestra Růženka náhodou odhalí jejich plán osvobodit původní vlast, jsou komisaři na Farmě připraveni umlčet je... a to jakýmikoli prostředky!
Druhý díl má úplně jinou atmosféru, dějově vychází ze slavné Farmy
zvířat, ale má své odchylky. Revoluce je dost drsná, zvířata se
skutečně nezaleknou ničeho. Líbily se mi odkazy na další slavné knihy se
zvířecími hrdiny (Kniha Džunglí, Alenka v říši divů) a celkově odkazy
na jiné knihy. Co mě naopak štvalo, byla přehnaná snaha ukázat, že
revoluce a revolucionáři jsou ti zlí. Vůdkyně nemůže být jen
masochistická vražedkyně, musí být i zoofilka. Ona totiž ta zvířata z
farmy měla v jedné věci pravdu. Byla ve vězení. Bohatém a luxusním, ale
pořád to bylo vězení. A přitom se "provinila" jen tím, že nejsou
mýty s humanoidním tělem. Tento díl ve mně vyvolal morální dilema, kdo by to byl
řekl, u "oddechového komiksu".
Sarah Andersen: Kočky útočí
Anotace z cbdb: Další kniha od autorky komiksů Dospělost je mýtus a Ubulená hromádka
štěstí.
Nezbytná pro všechny, kteří nemají rádi větší společenství lidí,
navazování nových vztahů je děsí, nejlepší kamarád je pro ně kniha – a
samozřejmě milují huňaté svetry a kočky.
Pokud jste četli předchozí dvě komiksové knihy od této umělkyně, tak vězte, že tato je úplně stejná. Jen si nejsem jistá, že je to dobře. Umělec by se měl přece jen trochu vyvíjet, posouvat...nechápejte mě špatně, mikropříběhy o tom, jak je těžké být introvert a jak Sarah miluje kočky jsou super, ale potřetí už je to příliš očekávatelné a tak trochu nuda.
A jako omluvu za to, že tak málo čtu, vám nabízím dvě fotky s knihou a kočkou:
 |
0 Comments