Marek Šindelka: Únava materiálu
10:02
Je to přesně týden, kdy se udílely výroční literární ceny Magnesia Litera. Literu za prózu získal právě text Marka Šindelky. V následujících letech - jako každý rok - očekáváme, že se prodej vítězných knih několikanásobně zvýší. Stojí za to kupovat si Únavu materiálu, nebo bude lepší si ji jen půjčit z knihovny?
"Před smrtí se život vyplaví do celého těla, jako adrenalin před závodem." (s. 40)
Anotace z cbdb: Hrdinou románu je bezejmenný dospívající chlapec. Ocitá se v cizí zemi uprostřed Evropy, která v jeho očích vypadá jen jako systém plotů, dálničních nadjezdů, železničních koridorů a logistických skladišť. Neznámé území, které se vůči němu staví zcela odtažitě a nepřátelsky. Putuje chladným zimním světem, skutečný život je mu zapovězen, pohybuje se jako stín na periferii krajiny i společnosti. Pokouší se dostat do města na severu, kam mířil se svým starším bratrem Amirem. Během cesty se vinou převaděčů rozdělili, kluk zůstal sám a ze všech sil se snaží nalézt k bratrovi - poslednímu blízkému člověku - cestu. Svět, v nějž dříve doufal, vidí už jen jako nekonečný koloběh výroby, ve kterém člověk a lidství nemá místo: produkce automobilů, produkce masa v jatečních továrnách, strojová produkce zábavy a informací, instantní vytváření obrazu světa, produkce strachu. Román přímo vychází ze současné uprchlické "krize", zachycuje ale univerzální situaci odcizení, ztráty domova, vykořenění. Na současnou Evropu a její hodnoty pohlíží zvenčí. V rolích protagonistů záměrně stojí "cizinci", lidé nižší kategorie, uměle vytvoření nepřátelé, do nichž je promítán iracionální strach západu. Bytosti, které je potřeba podrobit totální kontrole nebo eliminovat. Román sleduje redukci člověka na problém, na pracovní sílu, na materiál.
 |
| zdroj |
Únavu materiálu wikipedie popisuje jako "pomalu postupující a kumulující se poškození materiálu, které vzniká opakovaným zatěžováním a z toho plynoucími plastickými deformacemi v místech koncentrace napětí. Proces může vést až k únavovému lomu. Průběh je závislý na počtu zatěžovacích cyklů. Únavové poruchy závažně ovlivňují životnost konstrukcí." Myslím, že tenhle popis téměř shodně popisuje děj románu Marka Šindelky.
Šindelkův román Únava materiálu staví na atraktivním tématu uprchlické krize. Nevím jak vy, ale já jsem žádné české beletristické uchopení tohoto tématu zatím nezaznamenala. Nutno říct, že ani podobná témata v literatuře nevyhledávám. O to zajímavěji působí, že se téma uprchlíků rozhodl zpracovat právě český autor. Čekala bych to od Němce či Francouze, kde mají s tématem větší zkušenosti.
Druhé velké téma Únavy materiálu je odcizenost a strojenost Evropany, Evropanů. Za sebe musím říct, že tohle téma mi přijde do románu našroubované poněkud uměle: Chlapec se ocitá osamocený kdesi v Evropě a krom pár opuštěných dřevěných chatek nachází i továrnu, do které se jaksi prosmekne a pozoruje obrovské stroje, jak vyrábějí jiné stroje (myslím, že to byla auta). Opravdu? Opravdu je ten maličký chlapec tak překvapený, že ve světě existují továrny, kde se montují auta? Myslím, že rozumím tomu, že autor nechtěl jen napsat obyčejný příběh malého Syřana, který se v kapse motoru automobilu otrávený oxidem uhelnatým dostane do Evropy, kde na něj nikdo nečeká s otevřenou náručí. Ba co víc: lidé, které potká - například tu ženu v rodinném domě, kde chlapec pije ze sudu se zamrzlou vodou, nebo policisty, kteří ho honí, než se chlapec schová do krmelce - se ho bojí, nevěří mu.
Snaha Marka Šindelky o soucit s hlavním hrdinou kane z každé stránky. Všichni ti uprchlíci jsou jen zubožení válkou v jejich rodné zemi, někteří prodali části svých těl, aby zabezpečili rodinu a dostali se do Evropy. A když se tu najednou ocitnou, jsou překvapeni, že musí bojovat o kus jídla a trochu vody.
 |
| zdroj |
Myslím, že Marek Šindelka příliš tlačí na pilu a jede na vlně toho, co někteří lidé chtějí číst a jiní odsuzují. Kdyby v románu bylo víc hlubokomyslných myšlenek (myslím tím spíš "hlubokomyslné"), měla bych ze Šindelky pocit jako z románu Paola Coehla...
Oproti tomu víc na pilu měl tlačit Odeon, protože v knize je několik do očí bijících překlepů. Například na straně 148: "Nějkou dobu s ním dusivě zápolil." Copak v Odeonu už nemají zájem o dobré redaktory?
Z Únavy materiálu tedy nejsem nijak nadšená a celá ta kniha mi přijde šitá horkou jehlou. Je určitě zajímavé si ji přečíst, ale rozhodně to není kniha, kterou byste museli mít doma. Na doma vám doporučuji Jezero Biancy Bellové, která se s pocity osamocení a odcizení světa ve své próze Jezero vyrovnává zdařileji než Marek Šindelka.
Bibliografické informace
Název: Únava materiáluAutor: Marek Šindelka
0 Comments