Další série tematických článků je tady. Tentokrát se podíváme na knihy, které vyvolávají červenání. Nezaměříme se ovšem na obyčejné erotické romány, ale na seriózní literaturu. Pokusíme se, aby tematický a žánrový záběr této série byl co nejpestřejší. První kniha, na kterou se podíváme, se jmenuje Intimní historie od antiky po baroko od Vlastimila Vondrušky. Témata Intimní historie jsou pikantní i zcela běžná. Resp. z dnešního pohledu nejde o nic "o čem se nemluví", ale i sám význam intimity se mění. Jak se autor popasoval s dějinami holení, mytí či antikoncepce se dozvíte právě v této knize. A jak se kniha líbila togaf? Inu to se zase dozvíte v dnešním článku.

To, jak se lidé v minulosti stravovali, jak slavili, jedli, bavili se, zkrátka  jak žili, nese souhrnný název "dějiny každodennosti" (někdy se používá dějiny mentalit, dějiny událostí či mikrodějiny). Dějiny "všedního" života jsou doplněním politické historie. V tomto žánru bylo napsáno mnoho zajímavých knih, Intimní historie od antiky po baroko je bohužel na samém chvostu z nich. 

Vondruška v knize nastoluje zajímavá témata, je jich ale mnoho, a aby čtenáře nezahltil, každé téma je ořezáno na kost. V tomto případě kost znamená zajímavosti. Ano, kniha je plná zajímavostí, a přesto není dobrá. Nebo spíše právě proto není dobrá. Každé téma je navíc rozebíráno v různých historických epochách. Tento přístup tříští popisované téma na krátké odstavce, není prostor pro hlubší zamyšlení, pro nastínění kontinuity, změn, revolucí. Toto zkratkovitost v jistém ohledu zapříčiněno žánrem - kniha je "populárně-naučná", ne historická studie. Přesto díky zkratkovitosti působí uspěchaně a nedomyšleně.

Pokud vás nějaké téma zaujme, nedostanete v Intimní historii šanci dohledat si další knihy na dané téma. Neobsahuje totiž rejstřík použité literatury. Opět je to dáno žánrem knihy a zase je to drobnost, která by mnohé čtenáře potěšila. Navíc by kniha působila odborněji, takhle vyvolává dojem "jedna paní povídala".

Dalším nešvarem je časné opakování téže informace v rozsahu několika stránek. Jako by autor mezi druhým opakováním konkrétní informace vymazal několik desítek stran, a tudíž si nevšiml, že dvě strany nazpět čtenáře o dané skutečnosti už informoval. Kniha tak působí jako seminární práce, kde student nemá dostatek témat, a tak se opakuje. 

Ale abych jen nehanila. Intimní historie od antiky po baroko je velmi čtivá, nemá hluchá místa a pro laiky v oboru dějin každodennosti jsou uvedené informace jistě zajímavé. Pokud jste se ovšem už s nějakou knihou zabývající se dějinami každodennosti setkali, nebo jste dokonce studovali historii, nebude Vondruškova kniha pro vás tou pravou.

A na závěr vám dám pár tipů na kvalitní literaturu z oboru dějin každodennosti.

Milena Lenderová: K hříchu i k modlitbě

Alain Corbin: Narcis a miazma

Richard van  Dülmen: Bezectní lidé