Dočteno podle hous.enky (8. týden 2019)
11:00
Mých uplynulých dnů? V jediné větě by se dalo říct, že mi bylo mizerně, a tak jsem se místo knihám věnovala filmům nominovaných na Oscara.
Už minulý pátek mě začalo škrábat v krku a přes víkend se to malinko rozjela. V pondělí jsem šla do práce, ale v úterý ráno jsem po prokašlané noci byla tak vyčerpaná, že jsem si naordinovala dvoudenní volno, během kterého jsem dočetla dva resty a viděla jsem pár filmů. Moc jsem si nevařila, jen jsem pila hodně čajů a například k jednomu obědu jsem měla hrnek burizonů s mlíkem.
Jsem ráda, že je pátek, a já ve svém stylu čtení a koukání můžu pokračovat další dva dny. Kašlu tak, že mám pocit, že si ode mě lidi odsedávaj, dusím se v autobusech, kde se snažím zuřivě cucat hallsky (moc to nepomáhá) a celou noc opět trávím kašláním. O kašli se mi i zdálo. A víte co? Kašlat se dá i ve snech. Fakt krásný týden.
Dočteno
Protože se blíží oscarová noc 2019, šly knihy malinko k ledu a já jsem se pustila do koukání na nominované filmy. Mám jich pár za sebou a musím říct, že zatím nic moc. Zbývají mi ale dva nejlíp hodnocené - Bohemian Rhapsody a Green Book, takže je ještě možné, že změním své hodnocení letošního výběru.
A co jsem tedy v uplynulých sedmi dnech dočetla?
Tess Gerritsen: Hra s ohněm
Anotace z cbdb: V potemnělém římském obchůdku se starožitnostmi objeví houslistka Julia Ansdellová náhodně notový zápis neobyčejné, neznámé skladby – valčíku Incendio – a jeho zvláštní melodie, plná vášně, bolesti i mrazivé krásy, jí okamžitě učaruje. Julia se rozhodne Incendio nastudovat a seznámit s ním veřejnost. Vrátí se domů do Bostonu, ale od okamžiku, kdy se její smyčec dotkne strun a vzduch se rozezní ohnivými, hypnotizujícími tóny, začne se dít cosi podivného – a Juliin svět se octne v ohrožení. Ve snaze ochránit svou rodinu se Julia rozhodne vypátrat autora skladby a důvod, proč vznikla. Ve starobylých Benátkách objeví desítky let staré tajemství. Kdosi je však odhodlán zabránit odhalení pravdy, ať to stojí cokoli.
Výjimečný samostatný thriller autorky případů Jane Rizzoliové a Maury Islesové, mimořádný tím, že houslovou skladbu, která tvoří jeho hlavní zápletku, složila sama Tess Gerritsenová…
Výjimečný samostatný thriller autorky případů Jane Rizzoliové a Maury Islesové, mimořádný tím, že houslovou skladbu, která tvoří jeho hlavní zápletku, složila sama Tess Gerritsenová…
Kniha čtenářského odboje ve čtenářském klubu na CBDB, muhehe. Mám v plánu i Pianistu, ale jako první mě zaujala Hra s ohněm. Snad je to proto, že Pianistu jsem viděla, snad proto, že jsem byla zvědavá na autorku seriálu (a knižní série) Rizzoli and Isles.
A byla jsem nadšená! K dokonalosti mi snad už jen chybělo, aby to byly dvě knihy - jedna historická, druhá ze současnosti. Ale nakonec se mi moc líbilo i to propojení přes několik not, které změnily osud spousty lidí.
Ze začátku mě ta historická linka moc nebavila. Lorenzo je nadaný hudebník a má trénovat s Laurou, což určitě bude nějaká fidlálistka. Aha, Laura nehraje až tak špatně a navíc má krásný blond vlasy... Inu, byla jsem ráda do návraty do současnosti, kde Julia bojuje s vlastními démony. Ale jakmile se do osudů Lorenza a Laury zapletl nástup fašismu v Itálii, byla jsem ohromena. Vlastně ani nevím, jestli jsem někdy něco s touhle tematikou četla. A v jednu chvíli jsem si vzpomněla na román Bez šance a při té vzpomínce mě pěkně hnusně zamrazilo.
Hra s ohněm je krátký historicko-hudební (existuje to?) thriller o tom, co nám zbylo z minulosti a že se s těmito pozůstatky musíme důsledně vyrovnat, jinak z nich zbydou kostlivci ve skříni, které se nám už nikdy nepodaří uklidit. Fakt se mi Hra s ohněm líbila.
Ken Hillman: Kapačka, cévka, houkačka. Jak jsme zapomněli normálně stárnout a pokojně umírat.
Anotace z cbdb: Respektovaný australský anesteziolog je autorem pozoruhodné knihy. S odborným vhledem i milým humorem připomíná, že lidé – všichni lidé – stárnou a umírají. Podivuje se, jak je možné, že tato prostá skutečnost pořád lidstvo překvapuje. Dodává odvahu k tomu, abychom se připravili na slábnutí a odcházení našich rodičů a starých blízkých, ale i sebe samých. Přímo a bez velkých okolků nám důrazně připomíná, že není nikdo ani nic, kdo to za nás lépe zařídí. Nemocnice, natož jednotky intenzivní péče, rozhodně nejsou pro staré a umírající lidi vhodné prostředí. Autor pracuje s konkrétními příběhy, na nichž to jasně dokládá, a třebaže píše o umírání a smrti hodně zostra, jeho kniha je přívětivá a okouzlující.
Čas od času sáhnu po knize, po které bych obvykle nesáhla. Kapačka, cévka, houkačka je přesně tenhle případ.
Ken Hillman je australský lékař, který pracuje na JIPce a zamýšlí se nad tím, že na jednotkách intenzivní péče, kde dříve zachraňovali lidské životy, dnes ležící zejména velmi staří lidé (80 let), u kterých není dobrá prognóza léčby. Co se stalo, že se automaticky předpokládá, že každá nemoc má svou léčbu a že nikdo nesmí z nemocnice odejít nemocný? Jsme posedlí honbou za žitím a zapomínáme na vlastní smrtelnost.
Ken Hillman otvírá tabuizované téma, o kterém se nelehko mluví a ještě hůř se o něm píše. Řešením je podle Hillmana radikální reforma zdravotnictví. Dnes spíš "než vlastní postel připomíná umírání běžící pás. Chronické neduhy stáří se kumulují, až dosáhnou takové míry, že člověka srazí i banální věc jako zánět močových cest. Jeho stav se prudce zhorší - a rodina zavolá sanitku." (s. 143) Tak se pacient dostává do nemocnice, ze které se už jen velmi obtížně vrací domů. A proto v nemocnici lidé dožívají. Prý až třetinu zásahů sanitek tvoří zásahy u umírajících lidí.
Hodně zajímavé čtení, které nabízí spoustu námětů k přemýšlení.
Právě čtu
Ještě pořád se crcám se čtvrtým šamanem Mahanem v Hradu fantomů. Strašně mě to baví a trochu mě mrzí, že už mi zbývá jen pětadvacet stran. A pak čekání na další díl... Achjo. A začala jsem číst Gaimanův Oceán na konci uličky. Naplno se do něj ponořím po dočtení Mahana.
Do čtečky jsem si hodila Urbanova Hastrmana, což je zase trochu zpestření. Českou literaturu už moc nečtu. A taky mám na stole novou sbírku Muž na pokraji vzplanutí Jiřího Hájíčka. Mám to opravdu pestré - a přesně tak mám čtení ráda. Hezký týden s knihou!
0 Comments