Rozmohl se nám tu takový nešvar. První školní den na sebe váže milion a jeden článek nebo video příspěvek na téma BACK TO SCHOOL. Angličtinu pomineme, ale sakra to vážně všichni musí psát o tom, že školáci nastupují do škol? My dospělí jedinci si opět večer nalijeme víno a porovnáme bankovní účet a kalendář. Výplata je ještě daleko, takže žádné další boty od Blahnika ani kabelka od Korse, ale maximálně kniha z antikvariátu. Takže BACK TO BOOKS!

Hunter S. Thompson: Strach a svrab v Las Vegas

Letošní den nepřečtených knih se mi povedl. Sice mi na dočtení Stachu a svrabu v Las Vegas nestačil jeden den, ale tři, ale i tak je dočtení téhle ujeté knížky úspěch. Kdysi jsem tuto road movie vlastnila. Ani nevím, co mě ke koupi nalákalo. Asi fakt, že knihu zfilmoval můj oblíbený Terry Gilliam a do hlavní role obsadil Johnnyho Deppa. Ač jsem film nikdy neviděla, k pořízení knihy to stačilo. Bohužel jsem Strach a svrab v Las Vegas rozečetla v blbém čase a neměla jsem nervy ji dočítat. Znechucená a zklamaná (nejen z té knihy) jsem ji za symbolickou částku prodala. O pár let později jsem si knihu půjčila z knihovny a dokonce se mi podařil heroický kousek a tuto slavnou knihu dočetla. Názor jsem na ni ale nezměnila. Drogovou cestu z Kalifornie do Las Vegas za kultovní nepovažuji. Bylo sice zajímavé zjistit, jak to koncem šedesátých let v Americe fungovalo (zvlášť kontroly na letištích), ale zfetované zážitky hlavního hrdiny – Thompsonova alter ega – a jeho právníka mě nebavily.

Zuzana Hubeňáková: Postřehy teplákové bohyně

Krátké fejetony s humorem zavedeným ad absurdum a spolu s nadsázkou a originálními metaforami mě hodně bavily. Dokonce i o svých dětech píše Zuzana Hubeňáková tak, že nemám chuť přeskakovat odstavce. To se mi totiž u spisovatelů (kamarádů, novinářů) stává, že mě svými oslavnými a rádobyroztomilými texty/statusy znechutí a rozhodně nepobaví. V Postřezích teplákové bohyně se mi to nestalo, naopak jsem naladěná na stejnou vlnu humoru. Znáte to, takový ten humor, který spousta lidí nepochopí a pak si o vás vytvoří scestný názor. Třeba, že jste povýšená, přehnaně sebevědomá a divná. Tak to tedy nejsem! A není taková ani Zuzana Hubeňáková. Více o knize si můžete přečíst v recenzi na webu Vaše literatura - ZDE.

Manon Lescaut je stále rozečtená, Atlas mraků stále rozposlouchán a večer si stále čtu pár stránek z Další dálniční atrakce. A prach dál sedá na druhý díl Korespondence V+W. A co tedy dělám, že nemám čas na čtení? Užívám si divoké léto v Praze, chodím po zajímavých akcích a poznávám neotřelé podniky v neobjevených částech hlavního města. Tak pokud si myslíte, že toto všechno dělám, tak ne. Koukám na seriály. A protože jsem rozkoukala dva seriály, které jsou adaptací knih, seznámím vás s nimi.

Strike (adaptace knihy Roberta Galbraitha Volání kukačky)

Jasně, Robert Galbraith….ta děsně utajená a střežená identita J. K. Rowlingové se provalila asi tak deset minut po vydání jejího prvního detektivního románu. Dobrá marketingová strategie paní R.! Volání kukačky i další dva díly volné detektivní série se soukromým detektivem Cormoranem Strikem v hlavní roli jsem poslouchala jako audioknihy. Byla jsem s nimi spokojená, žádné převratné dílo jako Harry Potter, ale slušná detektivka. Seriál Strike se mi líbí víc než jeho knižní předloha. Cormoran není v seriálu takový čuně a hromotluk, což je trochu škoda, ale zase ho hraje sexy herec (moje fantazie si nedosadila do postavy Strikea nikoho sexy). Stejně tak Robin, Strikeho asistentka, v seriálu není tak otravná, ale naopak milá. Takže po dvou ze tří dílů Volání kukačky zařazuji Strikea na svou seriálovou sledovací listinu.

Řada nešťastných příhod (adaptace stejnojmenné knižní série od Lemony Snicketa)

Opět tu je autor, který používá pseudonym, Lemony je vlastně Daniel Handler a spolupracoval na scénáři seriálu. Což je moc dobře, seriál se možná i proto tak povedl. Má úžasnou vizuální podobu, stylizuje se do Grandhotelu Budapešť (znáte Wese Andersona?) a místy mi připomínal i temnou verzi Karlíka a továrnu na čokoládu. Kdyby pan Wonka byl sadistický špinavý prase. A to mě právě baví, hrabě Olaf je výborná postava a v seriálu si ji zahrál Neil Patrick Harris. Takže další povedená adaptace. Skoro by se hodilo říct „film je mrtev (viz hous.enčino znechucení z LEGO Batmana), ať žije seriál!“ A knihy.