Dvě proti Říši aneb Náš čtenářský klub Naživo!
10:30
Včera proběhlo první setkání našeho čtenářského klubu. Naší první - společně odhlasovanou - knihou byli právě Dva proti Říši od Jiřího Šulce.
My obě už víme, že ta kniha je výborná, protože togaf ji četla letos, hous.enka před pěti lety, takže letos jsme v rámci re-readingu zvolily jinou variaci téhle knihy - audioknihu.
Dva proti Říši - audiokniha
Sluší se v první řadě uvést, že kniha byla vydána v roce 2007 a záhy byla oceněna jako Kniha roku v soutěži Literární cena Knižního klubu.
Existuje hned několik verzí, které si můžete poslechnout.
V roce 2010 vznikal její první audioverze: nahrávka vznikal pro potřeby nevidomých a román načetl herec Jan Hyhlík.
V roce 2012 byla nahrána v Českém rozhlase desetidílná četba na pokračování. Z této nahrávky k nám promlouvá herec Aleš Procházka a celková délka knihy je nějakých pět hodin. Což v praxi znamená, že je kniha osekaná na kost - tuhle verzi poslouchala hous.enka.
V roce 2014 pak byla vydaná kompletní kniha. Vydalo ji nakladatelství OneHotBook a knihu načetl Ladislav Frej a celou knihu si poslechnete za šestnáct hodin. Tuhle verzi poslouchala togaf.
Setkání Naživo!
Ve čtyři hodiny jsme měli sraz na Karlově náměstí u sochy Karoliny Světlé. Nebudeme vás dlouho napínat - nakonec jsme na něj dorazily jen my dvě.
S úderem čtvrté hodiny jsme se vydaly směrem k chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.
Naše první kroky vedly samozřejmě do krypty. Napřed jsme si prohlédly výstavu v předsálí krypty, kde si v jednotlivých vitrínách může návštěvník připomenout významná data druhé světové války, průběh atentátu i jeho hrůzné následky.
A pak už jsme odtlačily těžké dveře a ocitly se v kryptě...
Atmosféra v kryptě je opravdu působivá. Vlhké ovzduší, příšeří a skvrna od krve
Po kryptě jsme si ještě prohlédly chrám, kde jsme pátraly po dvou vchodech do krypty. Zvedly jsme hlavy k ochozům a nedokázaly jsme uvěřit, jak je chrám vlastně malý. Ve filmech vždy působí takovým velkolepým dojmem...
Zařízení chrámu není nikterak přezdobené (jedná se o pravoslavný kostel), ale přesto jsou ikony pozlacené a všechno to působí mírně exoticky.
Po návštěvě památníku heydrichiády jsme se vydaly dle plánu do krčmy U Parašutistů. Leč tou dobou byl tenhle podnik nacpaný k prasknutí, takže togaf (muhehe, promiň, musela jsem sem napsat, že to byl tvůj nápad) podotkla, že viděla vývěsní štít cukrárny hned vedle Parašutistů. No a s cukrárnami je to jednoduché: nenecháme si žádnou ujít.
Cukrárna Studánka je maličký podnik se skvělými dortíky. Nejsme si tedy moc jisté, jakým duchovním směrem je Studánka zaměřená, ale když budete mít chuť na indiánka nebo na sachr, doporučujeme vám tohle místo všema deseti.
Robert Fulghum
Ano, sám veliký Robert Fulghum opět zavítal do Prahy, tak jsme si nenechaly ujít jeho autogramiádu. Ukázalo se, že jsme si ji klidně ujít mohly nechat... Nechutné množství lidí, mizerná organizace, nepříjemný personál Neoluxoru. Brr, příště sem nezavítáme a radši dál budeme nakupovat v Kosmasu.
Příště Naživo!?
Nechce se nám to vzdávat tak snadno, takže další setkání zkusíme uspořádat někdy před Vánoci. Togaf mi vysvětlila, že všední den ve čtyři odpoledne byl špatný čas. Tak to zkusíme příště jinak.
Budeme se těšit, že vás třeba dorazí ještě víc než letos v září.
2 Comments
Ta díra ve zdi krypty vznikla s největší pravděpodobností až po válce...
OdpovědětVymazatVážně? To mi ale trochu kazí ten příběh... :)
OdpovědětVymazat/togaf/