togaf a její knihy (12. týden 2019)
15:00
Opět je tu pondělí a opět tu je togaf a její knihy. Kromě čtení jsem minulý týden byla i v kině na výborném japonském filmu a na sushi (taktéž výborném a japonském). Film se promítal v Lucerně v rámci festivalu Eiga sai, jmenoval se Propletení a podle anotace to vypadalo na agitku ve prospěch transgender lidí. Ale znám své Japonce, a tak jsem tušila, že to bude citlivé a bláznivé a plné japonského jídla. A měla jsem pravdu, malá japonská holčička je nucena přestěhovat se ke strýčkovi, který má novou přítelkyni. Přítelkyni s mužskými rysy, která plete podivné válečky. Ano, válečky jsou přesně to, co si myslíte. Ale Propletení není žádná úchylárna, ale vážně dobrý film se silnými (a smutnými) momenty. Kromě kina jsem byla na skok i v Brně. Vlakem z Brna je to vážně sranda. Myslím, že by město Brno mělo své občany poučit, kde se nachází Dolní nádraží, nebo třeba dodat nějaké ukazatele. Tohle je zmatek jak při stavbě babylonské věže! Jsem ráda, že jsem se stihla vrátit do Prahy včas.
Theo Addair: Muffin a čaj
Anotace z cbdb: Daniel a Kit jsou dva šestnáctiletí spolužáci, kteří snad ani nemůžou
být rozdílnější.
Jeden je nejlepším studentem na internátě, k okolí se
chová odměřeně a úzkostlivě si střeží své soukromí. Druhý má umělecké
nadání, pořádek považuje tak trochu za zbytečnost a často dřív mluví,
než myslí. Zdálo by se, že přátelství mezi nimi je nepravděpodobné a cokoli
hlubšího rovnou nemožné. Jenže muffin a čaj přece dokáží zázraky, to je
známé přísloví. A pokud není, tak by mělo být…
Při čtení tohohle young adult románku jsem se přenesla do
minulosti ke svým anime začátkům. Vztah Daniela a Kita je jak vystřižený
z nějaké šonen-ai. Jeden je vysoký, uzavřený a bohatý, druhý upovídaný,
roztomilý a chudý. Ale tak proč ne, tenhle žánr pracuje se stereotypy
a mně se to vlastně líbilo. Vykreslení elitního gymnázia a vztahů na něm
bylo místy silně přitažené za vlasy a poslední literární práce až
příliš srdceryvná. Na pokračování o klucích se podívám, i když díky
doslovu všichni víme, jak to nakonec dopadne. Více si o této knize můžete přečíst ve středu v nové recenzi.
Anotace z cbdb: Průvodce po slavných mystifikacích, jejichž autoři dokonale napálili vydavatele, kritiky i čtenáře. I u nás jsme zaznamenali vlnu zájmu o takzvanou Sokalovu aféru, ve které slavný profesor fyziky na Newyorské univerzitě blamoval redaktory odborného časopisu. Vzpomínáte? S touto aférou a mnoha dalšími literárními podvody nás seznámí reportérka časopisu The Times.
Touto knihou plním své předsevzetí, že budu více číst knihy ze své knihovničky. Nevím přesně, jak a kdy jsem k Literárním mystifikacím přišla, ale název zní jako dobré lákadlo pro každého knihomola. Mystifikace na poli literatury jsou rozděleny podle času vzniku a tématu, ve kterém lžou. Takže se podíváme na podvody v 18. a 19. století, na vylhané paměti a vzpomínky, na holocaust, na zlomyslné podvody a na podvrhy v Austrálii, která je z neznámého důvodu magnet na literární lháře. Bohužel kniha není psána nijak originálně, naopak autorka dost moralizuje a není objektivní. K tomu si přidejte, že knihy, o kterých Literární mystifikace pojednává, pro mě byly z větší části neznámé, a zklamání je na světě. Chyběl mi zde jeden český příspěvek - rukopisy královédvorský a zelenohorský. A vlastně by sem tematicky spadala i kniha Bílej kůň, žlutej drak. Napadá vás ještě nějaká česká stopa v této problematice?
K mytí oken jsem si pustila audioknihu Alias Grace. Psanou verzi jsem už četla a viděla jsem i seriál. A audiokniha je stejně jako seriál a papírová předloha výborná. Navíc měl jisté kouzlo i fakt, že Grace je služka a já při čtení uklízela. Užijte si poslední týden zimního času a za týden na viděnou.
0 Comments