togaf a její knihy (11. týden 2019)

10:48

Uplynulý týden byl plný povinností a asijského jídla. Povinnosti byly i milé (navštívila jsem synovce, který z toho měl velkou radost, na přivítanou udělal škleb pana Spoka, ví, že Star Trek mám moc ráda), jiné byly nemilé, ale nutné (na příští schůzi bytových vlastníků si místo vody a čokolády vezmu gin a tonik). A asijské jídlo je stálice mého jídelníčku a já jsem se chtěla s vámi o tuto lásku podělit. Miluju vietnamské, čínské i japonské jídlo. Indické moc ne a thajské je na mě moc ostré. Zbytek Asie mě nezaujal vůbec. Takže kdybyste mi chtěli udělat radost, losos nigiri nebo bun bo nam bo to vždycky zvládne. A jako vždy, četla jsem!
Neil Gaiman: Američtí bohové
Anotace z cbdb: Stín strávil tři roky ve vězení, kde se držel zpátky a snažil se přežít. Několik dní před
svým propuštěním se však dozvídá, že jeho manželka zahynula při automobilové nehodě. Svět se pro něj změnil v chladné místo. V letadle, cestou na pohřeb, se Stín setkává s postarším mužem, který si říká pan Středa, a ten mu nabídne práci. Stín, muž, který už nemá co ztratit ji nakonec přijme.
Pracovat pro tajemného Středu však není bez rizika a Stín brzy zjistí, že jeho místo ve Středových plánech je mnohem nebezpečnější, než si kdy představoval. Schyluje se k bouři epických rozměrů. Stín a Středa se stávají centrem konfliktu starého jako lidstvo samo. Pod povrchem každodenního života se schyluje k válce - a bojovat se bude o samotnou duši Ameriky...

Nevěřila bych, že to napíšu, ale kniha od Neila Gaimana mě nudila! Kdyby byl ten opus o polovinu kratší, asi bych byla výrazně spokojenější. Nevím, proč na mě příběh nefungoval. Líbily se mi příběhy týkající se jednotlivých bohů, líbilo se mi trousení nápověd k rozluštění hádanky, o jaké bohy jde, Stín mi byl sympatický a závěrečné rozuzlení bitvy se mi víc než jen líbilo. Ale jako celek se to vleklo, ztrácela jsem se a pořád sledovala počet stran, které mi zbývají do konce. Jsem ráda, že jsem Americké bohy přečetla, ale vracet se k nim rozhodně nebudu. A asi si začnu opatrněji vybírat Gaimanovy knihy.


John Green, Davit Levithan: Will Grayson, Will Grayson
Anotace z cbdb: Chicago je dost velké město a dva středoškoláky z jeho opačných konců může dohromady svést leda náhoda. A aby se navíc ti dva jmenovali úplně stejně, totiž Will Grayson, musí ta náhoda být hodně veliká. Jenže opravdový spád věci naberou teprve tehdy, když se do všeho vloží ještě někdo třetí – kamarád jednoho z Willů zvaný Drobek, tornádo v lidské podobě. Drobek je střední útočník školního týmu amerického fotbalu, autor, skladatel, producent, režisér a hlavní hvězda nejlepšího muzikálu všech dob, a především věčně zamilovaný gay. A když ten se do něčeho pustí, můžete si být jistí, že při zdi se držet nebude… Oba Willy čeká řada příjemných i méně příjemných překvapení a postupně si budou muset znovu přebrat všechno, co si mysleli o sobě, o lásce i o přátelství. 
Greenovy knihy mě nijak nenadchly, ale Levithanovy mám ráda, jsou milé a plné vtipných dialogů. Bohužel v této knize mě zvládnul zklamat i Levithan. Všichni Greenovi hrdinové jsou neskuteční slušňáci, s dokonalou rodinkou a nějakým pseudoproblémem, samozřejmě se tohoto principu drží i zde. Levithanův Will byl méně rozčilující, ale ani tak to nebyla žádná výhra. Drobkův muzikál mě překvapil, od tak sebestředného člověka jsem nečekala tak dobrý výsledek. Aspoň se to četlo rychle a dostala jsem tipy na dobrou hudbu. Snad mě nudní Willové přesvědčili, že John Green není pro mě.

Philippe Ôti, Li Kchun-w: Život v Číně 1. (Za časů otcových)
Anotace z cbdb: Za časů otcových“ je úvodní část trojdílného komiksu „Život v Číně“, společného
díla čínského výtvarníka a francouzského scenáristy. Líčí se v něm, jak se žilo Číňanům v posledních několika desetiletích. První díl seznamuje čtenáře s dobou vlády Mao Ce-tunga a tzv. kulturní revoluce v šedesátých letech minulého století. Krutá realita je nahlížená nevinnýma a nevědomýma očima malého chlapce, díky čemuž je výsledný dojem ještě působivější. 
Pokud se chcete o Maově kulturní revoluci dozvědět něco víc stravitelnou formou, je tento komiks dobrá volba. V čínských dějinách (nejen) dvacátého století se moc dobře nevyznám, tedy teď už se v nich vyznám lépe. Kresba se moc líbila, perokresba se k Číně hodí a krásně zachytila zmatek přelidněných měst. Absurdita čínského komunismu a neschopnost vyrovnat se s důsledky Maova šílenství je místy až strašidelná. Moc ráda bych si přečetla další díly. Osobní vzpomínky dodávají příběhu jistý smutný a autentický punc.


V mobilu poslouchám skvělou detektivku Vražda žádá metodu. Tedy skvělá mi přišla před nějakými patnácti lety, jsem zvědavá na svoje dnešní hodnocení. Lorda Petra jsem milovala a teď mi zatrnulo u jednoho rozhovoru. Choval se jako necitlivý aristokratický floutek... snad to byla výjimka, mrzelo by mě přijít o iluze zrovna s lordem Petrem. 
Užijte si první jarní den a hezké čtení.

You Might Also Like

0 Comments

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz