Dočteno podle hous.enky (46. týden)
10:30
Zdravím vás u svého tradičního statistického článku o uplynulém týdnu. Protože jsme v pátek slavili svobodu, jak včera psala togaf, tak svůj článek zveřejňuji až teď. Ne že by ty páteční oslavy byly až tak bujaré, ale zkrátka jsem se k tomu dřív nedostala.
O to víc knížek se mi do dnešního článku podaří nacpat. Tentokrát to bude poměrně ponuré čtení... Nebudeme se zdržovat, pojďme se vrhnout do víru přečtených knih.
Dočteno
Jozef Karika: Trhlina
Anotace z cbdb: Táto kniha vznikla zvláštnym spôsobom. Po vydaní mysteriózneho trileru Strach sa autorovi ozval človek, ktorý mu vyrozprával naozaj desivý príbeh. Jozef Karika jeho rozprávanie zaznamenal, mnohé tvrdenia overil, doplnil o vlastné zistenia a spracoval do knihy, ktorú máte pred sebou. Na jej stránkach rozmotáva veľmi tajomný, tragický a hrôzostrašný prípad. Zároveň poodhaľuje jednu z najväčších záhad Slovenska – nevysvetliteľné miznutie ľudí v pohorí Tribeč.
Legenda, zámerná mystifikácia alebo desivá skutočnosť? Túto otázku si kladie aj autor, predkladá strhujúci hororový príbeh a necháva na čitateľovi, aby našiel odpoveď.
Legenda, zámerná mystifikácia alebo desivá skutočnosť? Túto otázku si kladie aj autor, predkladá strhujúci hororový príbeh a necháva na čitateľovi, aby našiel odpoveď.
Skvěle napsaný thriller, který si hraje se čtenářem do poslední chvíle. Ústřední hrdina Igor není žádný klaďas, ale spíš tak trochu magor. Skončil vysokou školu, nemůže sehnat normální práci, sem tam si dá nějaké drogy a píše blog, ve kterém mu jde o vysokou sledovanost. Víte, není to ten týpek, co si píše tak nějak pro sebe do šuplíku, ale klidně na blog postne skandální článek s hnusnými detaily. Tedy žádná nechuťárna nebo tak, to ne. Jen je to bloger, který jde za senzací přes mrtvoly. Proto když se před ním rozprostře tajemná síť přízraků z hory Tribeče, rozhodne se do toho jít naplno. Zjistí si detaily, nakontaktuje několik lidí a společně se vydají do hor záhadu prozkoumat.
Kniha je psána jako záznam z nahrávek, které s určitým časovým odstupem nahrál Jozef Karika s Igorem, což působí velmi autenticky a čtenář tak má pocit, že se příběh opravdu stal. Když se pak začne roztáčet kolo mystérií spojené s tajemnou horou, dostane Trhlina nový rozměr a stane se z ní horor, který byste ve slovenském prostředí nejspíš nečekali.
Co knize trochu ubírá, je neustálé zdůrazňování, jak to všechno vypadá jako Záhada Blair Witch... Do toho to otravné blogování týpka, co je nejspíš na drogách... Na druhou stranu celá ta záhad kolem hory je natolik dobře napsaná a ve správnou chvíli je zmíněna má oblíbená záhada s Djatlovovou výpravou, že já jsem z knihy nadšena. Fakt mě tohle čtení bavilo.
Obrovským plusem je styl autorova psaní. Píše jednoduše, čtivě, pochopitelně. Někteří autoři neskládají věty logicky (a to nejen autoři slovenští), ale Jozef Karika má skvělou větnou skladbu, kterou je radost číst. Takže se vůbec nebojte slovenského originálu. (poznámka: knihu jsem četla na naši říjnovou knižní výzvu, proto je tu tenhle odstavec o slovenštině)
Luke Pearson: Hilda a kamenný les
Anotace z cbdb: Ani zarach nezabrání Hildě v dalším velkolepém dobrodružství! Modrovlasá rozumbrada je už zkušenou průzkumnicí, která vyzrála na obry i pidilidi, přežila setkání s černým psem na skautském táboře a zachránila ptáka bouřliváka, mytický symbol města Trolberg.
Ale nic ji nemohlo připravit na to, co nastane teď - na dosud nejnebezpečnější výpravě ji doprovází nejen neohrožený mazlíček Větvík, ale tragickým nedopatřením i nervózní maminka. Společně se octnou v tajemném kamenném lese a musí najít cestu domů dřív, než je polapí jeho nevyzpytatelní obyvatelé…
Neotvírejte tento komiks, pokud nechcete prožít dobrodružství tak bláznivé a napínavé, že vám z něj zmodrají vlasy!
Ale nic ji nemohlo připravit na to, co nastane teď - na dosud nejnebezpečnější výpravě ji doprovází nejen neohrožený mazlíček Větvík, ale tragickým nedopatřením i nervózní maminka. Společně se octnou v tajemném kamenném lese a musí najít cestu domů dřív, než je polapí jeho nevyzpytatelní obyvatelé…
Neotvírejte tento komiks, pokud nechcete prožít dobrodružství tak bláznivé a napínavé, že vám z něj zmodrají vlasy!
Hilda... budete ji buď nenávidět, nebo milovat. Není nic mezi tím. Já se přidávám k těm, kteří ji milují. Luke Pearson se pohybuje na hraně toho, co považuju za dobrý komiks, ale Hilda mě chytla za srdce. Baví mě její dobrodružství, bláznivé pojetí celého komiksu i tajemná atmosféra severského podivna, které Luke Pearson tak skvěle popisuje.
Tentokrát se Hilda dostane do kamenného lesa, kde se to hemží - opět - samými trolly, kteří okupují město, ve kterém Hilda se svou maminkou bydlí. Příběh je kompaktnější než první díl a musím říct, že se mi to velmi dobře četlo. Obrázky jsou jednoduché, nezáludné a jednotlivé hrdiny na nich snadno poznáte. Za což jsem ráda, protože občas se mi v komiksech stává, že se ztrácím v jednotlivých postavách. To u Hildy nehrozí.
Jo a teda nevidím tam propojení se Slaďákem Philippy Rice (což je životní partnerka Luka Pearsona), jak všude psali, že Hilda a Slaďák mají mnoho společného.
Marek Hladký, Jitka Hladká: Causa Mortis
Anotace z cbdb: Kriminální příběh s prvky hororu objevuje pro českou literaturu dosud neznámé prostředí. Ústav soudního lékařství kdesi v Praze. Ponuře důstojná budova, kam už po celá dlouhá desetiletí vede poslední cesta těch, které zastihla smrt. Přirozená i nepřirozená. Oběti nehod, vražd i sebevražd. Zde se stanoví příčina smrti – Causa Mortis. A mrtvý se jen stěží může bránit, je-li pitevní zpráva falešná. Novou přednostkou ústavu se stává MUDr. Judita Marková, která postupně přichází na to, že za formálně dokonalou fasádou ctihodné instituce funguje skrytá mafie, která zahrnuje nejen soudní lékaře, laboranty a sanitáře, ale také zkorumpované soudce, policisty a státní zástupce. Když se dr. Marková dostane až k samotnému jádru tohoto zla, hrozí jí vážné nebezpečí, že na ni samotnou bude čekat pitevní stůl. Citlivé čtenáře varujeme. Vždyť co si například počít s informací, že po pitvě se mozek nevrací do hlavy, ale zašívá do břicha…
Judita se stává novou šéfkou patologického ústavu, ale všichni její podřízení se k ní chovají poměrně dost chladně. Jedině její přítelkyně Adriana a manžel Jan ji doopravdy pomáhají celou situaci zvládat. Vše se zkomplikuje s několika podezřelými úmrtími, se kterými přijde Judita do kontaktu. O jaké tu jde spiknutí? Pokouší se Juditu někdo zabít? Jakou roli má Judita v celé té věci?
Tak zaprvé: miluju horory z piteven, miluju tajemno, napjatou atmosféru a všechny ty věci kolem. A když jsem poprvé četla o románu Causa Mortis, věděla jsem, že si ho musím přečíst. Takové téma v českém prostředí! Wau! Navíc nutno dodat, že s prostředím si autorská dvojice poradila skvěle. Atmosféra pitevny a celé patologie včetně postav je výborná a uvěřitelná (ok, třeba Karel už je dost za hranou, ale víte jak to myslím). Jenže...
Jenže Causa Mortis to celé zabila svým koncem. Tohle bylo opravdu hodně, hodně a ještě jednou hodně špatné. Shodilo to celý děj románu do odtokového kanálku, kam se spláchla nejen krev, ale i ostatní biologické materiály... Jestli víte, jak to myslím...
Navíc ta jména! Judita a Adriana! Zajímalo by mě, kam na ta jména autoři přišli. Jsou divná a neustále jsem nad nimi kroutila hlavou. Navíc jak si postavy nechávají říkat zdrobnělinami: Judi, Áduš, Jenda... Pardon, ale při tom jsem měla osypky.
Causa Mortis je dobře napsaný román, kterému k dokonalosti chybělo maličko. Nebýt posledních padesáti stran, bylo by to mnohem lepší. Takhle je to něco, na co bych radši zapomněla, že jsem četla.
Právě čtu
Trhlinou jsem zakončila své čtení v mobilu, takže bylo na čase vybrat novou knížku na cesty. A kdo to tentokrát vyhrál?
Lois Lowry: Dárce
Anotace z cbdb: 1. kniha v sérii Dárce.
Dvanáctiletý Jonas žije ve světě, v němž neexistují války, zločiny, strach ani bolest. Všechno je dokonale organizované, nikdo si kvůli ničemu nemusí dělat starosti, dokonce i povolání dostane každý přiděleno. Jonas se má stát „příjemcem paměti", uctívaným strážcem vzpomínek. Podrobuje se výcviku, při němž mu dosavadní příjemce paměti předává to, co nikdo jiný nesmí vědět ani cítit - vzpomínky a zkušenosti předchozích generací, dozvídá se o bolesti a utrpení, ale i o kráse, lásce a přátelství a začíná chápat, že jeho společenství žije v dostatku a bezpečí za cenu totální absence citů a možnosti volby. A s tímhle vědomím, s poznáním těchto hodnot už nedokáže žít jako dřív...
Dvanáctiletý Jonas žije ve světě, v němž neexistují války, zločiny, strach ani bolest. Všechno je dokonale organizované, nikdo si kvůli ničemu nemusí dělat starosti, dokonce i povolání dostane každý přiděleno. Jonas se má stát „příjemcem paměti", uctívaným strážcem vzpomínek. Podrobuje se výcviku, při němž mu dosavadní příjemce paměti předává to, co nikdo jiný nesmí vědět ani cítit - vzpomínky a zkušenosti předchozích generací, dozvídá se o bolesti a utrpení, ale i o kráse, lásce a přátelství a začíná chápat, že jeho společenství žije v dostatku a bezpečí za cenu totální absence citů a možnosti volby. A s tímhle vědomím, s poznáním těchto hodnot už nedokáže žít jako dřív...
Film jsem viděla dvakrát a s ohledem na fakt, že už vyšel druhý díl téhle série, chtěla jsem si přečíst knižní předlohu. Navíc jsem zvědavá na ten závěr, protože doufám, že to dopadlo trochu jinak než ve filmu...
Zatím je to všechno jako ve filmu. Jonasova rodina žije v podivném společenství svázaném pevnými pravidly, se kterými se čtenář postupně seznamuje. Je tu i miminko Gabriel, jak ho znám z filmu. Je to pořád jen rozjezd a já už se těším, až Jonas potká postavu tajemného muže. Což bude už brzy, protože obřad za chvíli začne...
Tak já se jdu zas vrátit ke knížkám a za týden se tu zas uvidíme. Vlastně ne, už tenhle pátek. Tak vyhlížejte nový článek!
0 Comments