Nuda, nuda, šeď, šeď
12:00
Pokračovat ve čtení
Čas má obvykle tu schopnost, že negativní
zážitky utlumí, ale těchto pár knih nepodlehlo žádnému časovému zákonu.
Nachytala jsem se u několika knih
považovaných za top svého žánru. Třeba Egypťan Sinuhet. Tolik pochvalných
komentářů a tak nudná kniha. Ano, v Egypťanovi je pár vtipných hlášek a
vlastně je umění napsat nudně příběh s tak pestrou zápletkou, ale
Waltarimu se to povedlo. Stejně tak Jméno růže, Eco je uctíván jako výborný myslitel,
teoretik a spisovatel, a přesto je pro mě jeho nejslavnější román nudná
překombinovaná kniha s dobrým nápadem. Chápu, proč jsou oba autoři, resp. knihy
populární, ale na mě to bohužel nezapůsobilo. Nicméně jsem na sebe hrdá, že jsem
obě nudné bichle dočetla do konce.
Dále tu mám knížky, které jsou
experimentem ve svém žánru. Podle mě experimentem, který se nepovedl. Např.
Hotel Europa – mnohovrstevnatý román o exilu a návratu jednoho rumunského
spisovatele. Celé je to takové zmatené, nevěděla jsem, co je ještě realita a co
už metafora. U jiných knih by mi to ani nevadilo, ale tato byla psána tak hutně
a no východoevropsky. Spisovatelé z východní Evropy (do které v této problematice
počítám i Česko) mají těžký, depresivní styl psaní; velmi pesimistický přístup
k životu a minimum smyslu pro humor. Většinou, samozřejmě tu máme i
výjimky, které miluju. Ale vážný společenský román je ve východní Evropě uznávaný,
a pro mě nestravitelný.
Překvapivě jsem se nudila i u
populárních knih z prostředí, které mám ráda. Tak třeba opravdu miluji angloamerické
autory. I zde se ale najde nudná výjimka Kentaur Johna Updika. Četla jsem od
něj povídky Milenci a manželé, které mě naopak bavily. Takže problém nebude v Updikovi,
ale v Kentaurovi. Blahodárné zapomnění zahalilo zážitek z četby a mě
po této knize zůstala jen nudná pachuť. Takovýchto zapomenutých knih mám více –
Kniha rozkoší, smíchu a radosti od Párala, Sněžím od Kohouta, Láska román od
Laurensové a další a další.
Sem tam jsem se nudila u klasické
literatury typu Faulkner nebo Vančura, ale to bylo v rámci povinné četby
do školy, tak nechci být přespříliš kritická. Možná jsem tyto klasiky četla ve
špatném věku.
A pak tu je samostatné odvětví
odborné literatury, ale knihy z tohoto oboru jsem nečetla tak úplně
dobrovolně, takže je pro tentokrát vynechám. Třeba vás někdy seznámím s nudnými díly
z oboru literární vědy.
0 Comments