Podzimní Velký knižní čtvrtek
10:00
A je tu další Velký knižní čtvrtek. Tentokrát je podzimní a v jeho nabídce najdete kromě známých autorů i pár jmen, která až tak v povědomí nemáme.
Pojďme se na některé z knih podívat trochu blíž.
Nezastírám, že do mého výběru zařazuji knížky, které mě na první pohled zaujaly nebo které už mám připravené ke čtení. To je právě případ Trhliny slovenského autora Jozefa Kariky.
Jozef Karika: Trhlina
Anotace z cbdb: Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč.Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď.
Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera Slovenský spisovatel.
Na Jozefa Kariku se těším asi nejvíc. Zatím totiž nemám žádnou zkušenost s tímhle žánrem slovenské literatury. Trochu mi námět připomíná některou z epizod Největších kriminálních případů Slovenska, které jsem před rokem sledovala.
Láká mě i fakt, že kniha byla nominována na cenu Anasoft. Přiznávám se totiž, že na literární ceny poměrně dám. Minimálně od té doby, co jsem četla Piatou loď Moniky Kompaníkové, která tuto cenu před lety vyhrála.
Slovenská literatura mě baví. Promítají se do ní jiné vlivy než do naší literatury a přijde mi mnohem temnější. A to mám ráda.
Pavel Kosatík: Sběrná kniha
Anotace z cbdb: „Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí.
Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou někdo nazývá také posedlostí uplývajícím časem, zpřítomnila proměnu společenských poměrů i způsobu života jednotlivců. Nyní si sama vyzkoušela jaké to je stát se objektem, známý spisovatel Pavel Kosatík přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství do současnosti.
Režisérka vypráví o vlastní rodině i účinkujících, kteří se často stávají jejími pomyslnými členy. Natož když se protagonista do režisérky zamiluje. Odhaluje zrození filmového stylu, vzpomíná na svoje vzory i na to, jak se sběrný dokument za čtyřicet let proměnil. Nechybí ani otázky související s etikou jejího přístupu, okolnostmi vzniku nejvýznamnějších filmů i jejího působení v politice, které sama považuje za svůj největší omyl. I tyto otázky mohou být překvapivě osobní.
Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou někdo nazývá také posedlostí uplývajícím časem, zpřítomnila proměnu společenských poměrů i způsobu života jednotlivců. Nyní si sama vyzkoušela jaké to je stát se objektem, známý spisovatel Pavel Kosatík přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství do současnosti.
Režisérka vypráví o vlastní rodině i účinkujících, kteří se často stávají jejími pomyslnými členy. Natož když se protagonista do režisérky zamiluje. Odhaluje zrození filmového stylu, vzpomíná na svoje vzory i na to, jak se sběrný dokument za čtyřicet let proměnil. Nechybí ani otázky související s etikou jejího přístupu, okolnostmi vzniku nejvýznamnějších filmů i jejího působení v politice, které sama považuje za svůj největší omyl. I tyto otázky mohou být překvapivě osobní.
Tvorbu Heleny Třeštíkové sleduju od dob, kdy jsem viděla v televizi její Manželské etudy. Pamatujete na tu chvíli, kdy se stala ministryní kultury? V mých očích je to velmi zajímavý člověk a chci se o ní rozhodně dozvědět víc.
Kromě těchto dvou knih mě zaujalo, že vychází další díl série Peter Grant:
Ben Aaronovitch: Záludné léto
Anotace z cbdb: 5. kniha v sérii Peter Grant.
Když se ve vesnici Rushpool v západní Anglii začnou pohřešovat dvě jedenáctileté dívky, konstábl Peter Grant musí vytáhnout paty z Londýna, aby zjistil, jestli se na jejich zmizení nepodílelo něco nadpřirozeného. Jde o rutinní opatření a Nightingale je přesvědčený, že Peter bude mít v případu do večera jasno. Jenže Peter lidi v nesnázích nikdy neopouští, takže i když neobjeví žádné zjevné stopy po magických aktivitách, nabídne místnímu policejnímu sboru své služby, neboť ví, že při pátrání po nezvěstných je potřeba každé volné ruky. Netrvá však dlouho a ocitá se ve zběsilém závodě s časem, ve světě, kde hranice mezi realitou a světem skřítků a víl nikdy nebyly prostupnější...
Když se ve vesnici Rushpool v západní Anglii začnou pohřešovat dvě jedenáctileté dívky, konstábl Peter Grant musí vytáhnout paty z Londýna, aby zjistil, jestli se na jejich zmizení nepodílelo něco nadpřirozeného. Jde o rutinní opatření a Nightingale je přesvědčený, že Peter bude mít v případu do večera jasno. Jenže Peter lidi v nesnázích nikdy neopouští, takže i když neobjeví žádné zjevné stopy po magických aktivitách, nabídne místnímu policejnímu sboru své služby, neboť ví, že při pátrání po nezvěstných je potřeba každé volné ruky. Netrvá však dlouho a ocitá se ve zběsilém závodě s časem, ve světě, kde hranice mezi realitou a světem skřítků a víl nikdy nebyly prostupnější...
Mně tedy Řeky Londýna hodně zklamaly (mimochodem koupila jsem si je před lety právě v rámci Velkého knižního čtvrtku), takže tenhle pátý díl asi taky minu. Vlastně určitě ho minu. Celé je to hodně rozvláčné, hodně upovídané a je tam celá řada odboček od hlavního děje a mně to přišlo zbytečně natahované.
Navíc to prostě vůbec není jako ze světa Harryho Pottera, jak tvrdili na obálce toho mého prvního dílu...
No a pak tu máme dvě knížky pro děti od autorů, kteří už pro děti něco napsali, ač známější jsou z tvorby pro dospělé:
Petra Soukupová: Kdo zabil Snížka?
Tvorbu Petry Soukupové mám ráda, ač její nejnovější román Pod sněhem jsem zatím nečetla. Ani Bertíka a čmuchadlo jsem nečetla... Ale to je asi tím, že nemám děti. Kdybych je měla, už bychom měli Bertíka dáááávno přečteného.
Michal Viewegh: Nové pohádky pro unavené rodiče
Anotace z cbdb: Volné pokračování knížky Krátké pohádky pro unavené rodiče, která vyšla již před deseti lety. Za tu dobu se pochopitelně pár věcí změnilo: Sáře nejsou čtyři, ale čtrnáct, a Báře neméně kritických dvanáct.
Kdo by neznal Michala Viewegha a jeho romány. Ale četli jste i jeho předchozí Krátké pohádky pro unavené rodiče? Sakra, já si snad nějaké děti někde nějak pořídím, abych jim mohla číst pohádky, protože mám pocit, že mě tvorba současných autorů pro děti míjí.
Víc vám k Vieweghovi asi nenapíšu, protože naposledy jsem četla jeho Účastníky zájezdu někdy kolem roku 2001.
S knižním čtvrtkem je také spojená akce v pražské Městské knihovně na Mariánském náměstí, kde proběhne setkání autorů, kteří se Velkého knižního čtvrtku účastní.
Pozvání přijaly přední osobnosti české kultury: Michal Viewegh Helena Třeštíková, Pavel Kosatík,Tomáš Šebek, Martina Formanová, Josef Karika, Milan Ohnisko, David Koller, Andrea Sedláčková, Petra Soukupová, Markéta Zahradníková, Martin Sodomka, Alice Flemrová a vzácný host - britský spisovatel Gavin Extence.
Jejich knihy si můžete zakoupit na místě se slevou 20 % a hned si je nechat podepsat. Pořadem provází redaktor ČT Petr Vizina.
Začátek je v 17 hodin, vstup je zdarma.
PS: Obrázky obálek a logo je stažené ze stránek https://www.velkyctvrtek.cz/ , kde najdete i informace o dalších knížkách, které zítra v rámci Velkého knižního čtvrtku vycházejí.
0 Comments