Po náročném dni bodne sklenka dobrého vína
10:30
Věta z názvu je samozřejmě o to víc pravdivá, pokud přes den vykonáváte náročnou práci. Jako například Martin Selner, který pracuje s autisty. Martin o své práci píše blog a nedávno mu v nakladatelství Paseka vyšla kniha. Pojďme se na ni podívat blíž.
Martin Selner: Autismus & Chardonnay
Jak už jsem napsala, Martin Selner pracuje s lidmi, kterým byla diagnostikována porucha autistického spektra. Věk jeho "dětí" se počítá od šesti let výš: služby Slunečního domova jsou určeny klientům od šesti let, horní hranice zde není stanovena. Jak ale píšou na webu stacionáře, v současnosti jde zejména o klienty mladistvé a mladé dospělé.
Klienti tu tráví čas přes pracovní týden, o víkendech se většinou vracejí do svých rodin. Celý stacionář funguje jako jejich druhý domov: mají tu svůj pokojík, kde mají své věci, mají tu svá práva i povinnosti - zkrátka jako to má každý doma. A Martin je jedním z týmu lidí, kteří se tu o výchovu dětí starají. A nejen o jejich výchovu, ale o jejich sociální vazby, o jejich potřeby a zájmy. Po přečtení knihy Autismus & Chardonnay mám pocit, že Martin je takový jejich kápo party v tom nejlepším smyslu slova.
Je jasné, že při takové práci člověk o věcech začne přemýšlet tak trochu jinak. Natož když si dá večer sklenku nebo dvě, aby si po náročném dni odpočal. A asi díky tomu (odhaduji, rozhovor jsem s autorem nedělala) tahle kniha vznikla.
Musím totiž hned na začátku říct, že jsem nadšená z toho, že v českém prostředí, které je známé svým odmítavým postojem k čemukoli jinému/cizímu/odlišnému/neobvyklému/nevšednímu, vyšla takhle skvělá kniha.
Celá kniha je členěna do asi padesáti zamyšlení nad autismem a autisty. Tato zamyšlení se dají rozdělit do tří skupin: tři odstavce na dané téma, dvoustránkové eseje a na černých listech najdete krátké minirozhovory s autisty.
Rozdíl oproti jiným českým knihám, které se zabývají autismem (například Autíček Jeníček), je to, že Martin Selner má nadhled, je vtipný a má schopnost zachytit v textu podstatnou myšlenku. Žádný z textů nevyznívá naprázdno, nad každým se na chvíli zastavíte a zapřemýšlíte o tom, co jste právě dočetli. Martin nepláče nad tím, jak je hrozné, že se lidi na dětském hřišti záhy spakují, když na hřiště dorazí Martin se svými dětmi. Nekritizuje, jak se lidi od autistických lidí od vrací. On to suše konstatuje a nechá na vás, abyste si uvědomili, jací takoví lidé jsou.
Líbí se mi, že autor mluví o klientech jako o svých dětech. Vlastně to je asi úplně to první, co mě na čtení zaujalo - Martinovy děti. Když jsem ještě netušila, oč jde, říkala jsem si, jaké to má Martin zvláštní děti, které se ptají po divných věcech. Když se pak ukázalo, kdo oněmi dětmi je, byla jsem mile překvapená. A připravená přečíst si celou knihu. Martine, na ty děti jste mě dostal.
Stejně tak odzbrojující jsou Martinovy hlášky. Například hned první věta, kdy říká, že "autismus je sexy - tedy pokud ho zrovna nemáte." (s. 7, kde naráží na film Rainman).
Nebo když Martin rozsekl záhadu toho, kdo je vlastně obvyklým divákem nekonečného seriálu Ulice: "Mé děti mají rády seriál Ulice. Skutečnost, že si tenhle seriál zamilovali právě autisté, o seriálu něco vypovídá." (s. 87) Ano, Martine, tohle moudro by se mělo tesat.
Pokud jde o konkrétní scény, tak mě nejvíc zaujala asi scéna s koupáním. Respektive myslím tu část knihy, kdy Martin Selner popisuje, jak si jedno z jeho autistických dětí chce vzít jablko do vany. Vyvolalo to po mně touhu po tom vyzkoušet, jaké to je, koupat se ve vodě, kde na hladině plavou jablka. A šťouchat do jablek a zkusit, jestli se neponoří. Myslím, že autistické děti nejsou o tolik jiné než my, zdraví lidé. Jen jsou mnohem víc bezprostřední.
Martin Selner ve své knize Autismus & Chardonnay popularizuje problematiku českých autistů a je jedním z mála autorů, jehož knihy nejen že se dají číst, ale čtou se dobře a mají co říct.
Po dočtení získáte pocit, že byste s Martinem rádi zašli na skleničku (nebo dvě) dobrého vychlazeného Chardonnay.
PS: Fotka s plnými lahvemi vína je z pixabay, informace o týdenním stacionáři Sluneční domov jsou odsud.
PS: Fotka s plnými lahvemi vína je z pixabay, informace o týdenním stacionáři Sluneční domov jsou odsud.
0 Comments