Hezké pondělí! Pokud vás větrný víkend zahnal do postele a ke knize jako mě, tak máte určitě dobrou náladu, i když je pondělí. Na mě tedy nedělní knižní terapie zapůsobila. A čím jsem se zabavila při nepřízni počasí? Apokalyptickým románem. Doporučuji vám číst při extrémním počasí něco, kde se příroda bouří ještě víc. Vyvolává to mrazení, naštěstí příjemné mrazení, protože vichr dnes už ustal. Aspoň u mě v Praze.


Pokračovat ve čtení

Margaret Atwoodová: Přežívá nejsmutnější

Anotace z cbdb: Román uznávané kanadské spisovatelky se odehrává v blízké budoucnosti. Hlavní hrdina je možná posledním člověkem na zničené planetě. Mezi opuštěnými domy, rozbitými počítači a horami. Prázdných obalů od náhražkových potravin vzpomíná na svého nejlepšího přítele, který svými biologickými pokusy přivedl lidstvo do záhuby. Margaret Atwoodová se zamýšlí nad možnými důsledky nezodpovědného zavádění nových biotechnologií a na pozadí dalších nám tak známých hrozeb, jakými jsou dětská pornografie, citová prázdnota, kriminalita či sociální polarizace, líčí příšernou, avšak představitelnou budoucnost.

Knížku jsem četla před lety a teď jsem se ji rozhodla zopakovat, protože v naší knižní výzvě máme právě téma “kniha od autora, kterého osobně znám/mám od něj podpis“. A já jsem pyšná, že vlastním autogram právě Margaret Atwoodové. Takže podrobněji se o této knize rozepíšu až ve středu. Teď jen dvě poznámky k českému vydání. Obálka je naprosto ohavná a absolutně nesouvisí s dějem. Překlad titulu zní sice krásně sentimentálně, ale opět vůbec nesouvisí s knihou ani s originálním jménem. Tohle se nakladatelství Mladá fronta vážně nepovedlo. Chtělo by to druhé vydání…

Jan Austenová: Pýcha a predsudok

Anotace z cbdb: Příběh z prostředí vyšších vrstev anglické venkovské společnosti 19. století líčí osudy rodiny Bennetových, jejíž pět dcer na vdávání nutí matku k horečnému shánění ženichů. Hlavní hrdinkou je pak druhorozená Elizabeth, která bojuje o právo sama rozhodnout o svém životě.

I druhá kniha, kterou jsem četla, je na naši knižní výzvu. Zadání „Kniha napsaná v jiném než českém jazyce“ mi dalo zabrat. Nakonec jsem sáhla po slovenské knize, a protože se blíží Vánoce (no dobře, zas tak moc se neblíží, ale co, já se na ně moc těším), rozhodla jsem se pro svoji vánoční klasiku – Pýchu a předsudek. Jak se provedl slovenský překlad, vám povím ve středu. Ale abych vás nenapínala přes míru – je dobrý, vážně dobrý.

Sarah Andersenová: Ubulená hromádka štěstí

Anotace z cbdb: Další svazek pro všechny, kdo čtení považují za smysl života, kdo zvládnou celou řadu seriálu za jedinou noc, kdo se nejraději tulí v krásně teplých vytahaných svetrech, kdo žijí se svou kočkou, kdo se bojí více jak jednoho člověka v místnosti a kdo si připadají výjimečně nevýjimeční. Prostě pro všechny, kdo milují Sarah's Scribbles a našli se v jejích komiksech.

Druhá sbírka komiksových stripů od Sarah Andersenové jménem Ubulená hromádka neštěstí pokračuje v poetice její prvotiny. Sarah je prostě tak trochu introvert, věčně nespokojená sama se sebou a hlavně má výborný smysl pro zachycení každodenních ženských trablů. Sarah umí být pořádně sarkastická a je jedno jestli svůj sarkasmus otočí proti sobě a své mastné vlasy nebo na povýšené dospěláky, kteří udílejí nevyžádané rady. Kromě sarkasmu je Andersenová zaměřená i na roztomilá zvířátka. Kombinace mazlících králíčků a střelby do vlastního sebevědomí je kouzelná. V druhé části knihy jsou stripy uvedeny krátkým popisem některého charakterového rysu autorky a následný strip si z toho konkrétního rysu udělá legraci. Dozvíme se tak, proč Sarah miluje kočky a krade svetry. Proč jsou nejlepší přátelé introverti a jak se vegetariáni zbavují myší.

Michael Chabon: Zázrační hoši

Anotace z cbdb: Profesor tvůrčího psaní Grady Tripp vláčí na hřbetě nejen krizi středního věku a následky svého uměřeně prostopášného života, ale také břemeno nedopsaného a podle všeho nedopsatelného románu Zázrační hoši. Dva a půl tisíce stran bobtnajícího opus magnum jako by se svému autorovi smálo do obličeje, a přitom nebylo než výčtem jeho selhání, marných nadějí a promarněných příležitostí. A Grady, místo aby psal, balí jointy a před studenty se tváří jako druhý Henry Miller. Jedním z těch, jež aura jeho talentu na chvíli oslní, je i James Leer, rozháraný mladík jako vystřižený z atlasu aspirantů tvůrčího psaní. Nečekané setkání těch dvou na večírku plném spisovatelů odstartuje běh událostí místy tak absurdních, že hraničí s groteskou, jen místo dortů a neohrabaných policajtů se tu o zábavu starají transvestita, mrtvý pes a sako po Marilyn Monroe.

S touto knížku se trápím už asi čtrnáct dní. Není špatně napsaná, ale nějak nemá spád. Chabon píše zajímavě, nahodilé situace mají groteskní nádech, ale já pořád čekám, kdy se ty nahodilé situace spojí nebo kdy se rozřeší započatá katastrofa. Užívám si krizi středního věku jednoho amerického spisovatele a oslavu Pesahu korejskými Židy. Vidíte? Chabon má výborné nápady, jen jsem se zatím nenaladila na pomalé tempo Zázračných hochů. Zatím jsem v půlce, tak uvidíme, kam se to celé posune.

A to je vše. Nepřečetla jsem sice hodně knih, ale zato byly všechny výborné.