Může se současná young adult stát klasikou?
10:00
O téhle otázce jsem začala přemýšlet dneska ráno, když jsem míjela říčanskou knihobudku, odkud už mám několik knížek. Dnes tam nebylo nic zajímavého, ale postávala u ní mladá holka a prohlížela si obsah knižního regálu.
Mají šanci všechny ty současné youngadultovky oslovovat i naše děti?
Odpověď najdeme nejspíš v tom, co vycházelo v uplynulých desetiletích. Jsou tu Stanislavové Rudolfové, Lenky Lanczové, Enid Blytonové... Ti všichni se v jistém věku dají číst dodnes. Rámec příběhu se totiž ani po padesáti letech nezměnil: zamilovaná holka a její trampoty s láskou. Nebo skupina dětí řešící tajemství. Ale existují i jiná témata a knihy, které se nám nejlíp čtou právě v tom správném věku...
V dnešní době, kterou kdysi okouzlil Harry Potter (mimochodem letos je to už dvacet let), je do většiny knih určených pro mladé přimíchaná i porce fantasy omáčky: upíři, vlkodlaci, kouzelníci, pohádky (knižní blogerky jim říkají retellingy a většinou tím chtějí říct, že jde o převyprávění některé pohádky/příběhu) a pohádkové postavy. Takové knížky jsou potravou pro dívčí duši a pokud se k nim člověk dostane včas, může z toho vzniknout bláznivé okouzlení... Na pár let. Dál už podle mě tenhle žánr nedosáhne. Respektive dá se to číst i ve zralejším věku, ale jde o čistě očistnou kúru.
A pak tu jsou knížky pro mladé, které mají šanci oslovit i starší čtenáře. Respektive jsou to právě ty knížky, které je nejlepší poznat v tom správném věku, kdy se dokážete pro knihu nadchnout.
Znáte Petra a Lucii? Četli jste Otčenáškovu knihu Romeo, Julie a tma? Prošly vám rukama Lustigovy knihy Dita Saxová či Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou?
Pokud opustíme válečné téma, je tu například Když v ráji pršelo, kdy se ona a on pokoušejí žít spolu daleko od civilizace. Nebo Pán much, kdy je civilizace vzdálená ještě víc.
To všechno jsou knížky, ke kterým se čtenáři dokáží vrátit i v dospělosti. Teda, aspoň já to tak mám. Některé už jsem jako dospělá četla podruhé, k jiným mám návrat v plánu.
A těm všem knihám bychom dnes mohli říkat young adult literatura...
Dnes se v podobném duchu nesou například knihy Ruty Sepetys: V šedých tónech je výborná knížka o atmosféře v sibiřských gulagách.Chlapec v pruhovaném pyžamu, který žije v Osvětimi a nerozumí, proč je kolem tábora ostnatý drát. Nebo Zlodějka knih Marcuse Zusaka - příběh malé holky, jejíž svět obklopuje všudypřítomná válka a několik knih.
Anebo opusťme (proti)válečné téma: je tu Probuzení Simona Speara, které vypráví o tom, jak těžké někdy může být přiznat pravdu sobě a hlavně druhým. Nebo Erebos Ursuly Poznanski, který varuje před ovládnutím mladých lidí virtuální realitou.
Svět se možná malinko změnil, ale pořád je tu slušná porce témat, které je nutno zpracovávat a psát o nich znovu a znovu. Právě na tématu záleží, zda se kniha ujme. Nevěřím v nesmrtelnost Divergence, Hunger games nebo snad Skleněného trůnu.
Ale jinak ano, podle mě soudobé knihy pro mladé mají šanci, že se stanou literární klasikou a že se o nich naše děti budou učit. A co víc, že je budou číst.
PS: Obrázky plameňáků jsou z pixabay a jsou tu čistě jen proto, že se mi barevně líbily k té úvodní fotce. Nic metaforického v tom není.
0 Comments