Dočteno podle hous.enky (24. týden 2019)
10:00
Umírám horkem...
Není to tak dávno, kdy jsme měli pocit, že letos léto nepřijde. Byla zima jak v márnici a až někdy do května jsem pod kabátek nosila svetr. Těšila jsem se, až si konečně obuju letní sandálky a k nim ty nové oranžové šaty, co jsem si ke konci zimy koupila. Jo, to bylo před měsícem. Dneska už na sobě mám sandále a na nový šaty kašlu, protože chci umřít v kraťasech a tílku, co mi zakrývá špeky.
Mám za sebou už první várku zmrzlin v mrazáku a dokonce i na meloun už v uplynulých dnech došlo. Ne, nekoupala jsem se jako togaf, ale tuhle věc neprovozuju, takže to pro mě není žádný ukazatel prožitého léta. Já mám prostě pocit, že léto začalo. A za týden už začne i oficiálně podle kalendáře. A to jsme teprve na začátku...
Ano, vím, všichni neseme ty vysoké teploty těžce, ale mě to jako ukázka léta stačilo. Teď bych brala babí léto, kdyby to šlo. Ale ono to nejde. A tak mě čekají ještě dva měsíce plné potu, odřených stehen a zplihlých vlasů. Léto budiž pochváleno... A ano, jsem možná dneska víc sarkastická než obvykle. Mám pro vás ale jeden tip na zmrzlinu, která vám zaručeně zvedne náladu (ta zmrzlina, ne můj tip). Je jí specialitka z Icelandu.
Čtyři kousky za padesát - to je panák ginu nebo sklenka mojita za pěkných dvanáct korun. Ano, do to jdu! Navíc je velmi sympatické to mega tmavě modré kolečko napravo, které varuje, že zmrzlina obsahuje alkohol, muhehe. A protože to jsou vodové zmrzliny, jsou vlastně skoro dietní. Někdy je život docela fajn.
V uplynulém týdnu jsem nečetla tolik, kolik bych bývala mohla. Nechtěla, ale mohla. Prostě jsem se flákala u počítače. Objevila jsem totiž novou hru, která mě naprosto nadchla!
Atom RPG
Znáte Fallouta? Nejspíš jsem vám tu o něm už psala. Jde o postapokalyptickou rpg hru, kde máte zjistit, co se vlastně stalo se světem. A přitom přežít, plnit úkoly a plenit nepřátele. Pod vlivem seriálu (a knih!) o Černobylu jsem na netu našla, že asi před rokem vyšla jakási hra, která se odehrává ve druhé polovině 80. let minulého století kdesi v ruském prostředí. Netrvalo dlouho a hra přistála v mém počítači. Ho ho ho! Ta hra je skvělá! Navazuje na první dva fallouty a strašně mě baví. Moje postava se jmenuje Sniezhana a je to hodně drsná holka, co to dobře umí s nožem (jsem na začátku, k pistolím a puškám se dostanu pozdějc). Nebojí se ničeho, štráduje si to pustinou a kecá s každým, kdo je ochotnej s ní prohodit slovo.
Překvapilo mě, že i na nižší obtížnost (hraju pro zábavu, nehoním si tu ego) je hra poměrně složitá. Ale tak nějak přiměřeně. Zatím jsem narazila na vesnici s pár magorama, na opuštěnou továrnu s mafiánama a už jsem pozabíjela pár zmutovaných mravenců, pavouků a krys. Prostě klasika.
Čím ale Atom RPG oplývá, jsou vtípky. Ať už jde o plnění úkolů (Shashlik), chytání zlatých rybek v zamořeném rybníku nebo množství alkoholu a možnosti jeho využití při hraní. Jo, jsem nadšená.
Jen dodám, že hra je dostupná pro PC, nikoli pro mobil. A hraje se v angličtině. Na překladu se pracuje, ale při hraní mi angličtina vyhovuje. Což je trochu zvláštní, protože když čtu anglicky napsanou knížku, crcám se s tím měsíce a roky...
Dočteno
A tím se dostávám ke knihám. Tak tenhle týden to bylo trochu slabší, přiznávám. Asi jsem se ještě úplně nedostala z té čtecí krize nebo co. Naštěstí mě teď čeká několik komiksů, na které jsem se dlouho těšila, takže to příště bude trochu pestřejší.
Petr Kopl, Petr Macek: Pérák. Oko budoucnosti
Anotace z cbdb: Adolf Hitler chce vidět do budoucnosti! Ale aby se mu to povedlo, potřebuje pomoc největšího českého superhrdiny, legendárního Péráka, nejhledanějšího muže protektorátu. Jenže Pérák rozhodně nebude skákat, jak nepřítel píská.
Sebrané a rozšířené vydání seriálu původně vydávaného v ABC, doplněné o celou řadu bonusových materiálů...
Sebrané a rozšířené vydání seriálu původně vydávaného v ABC, doplněné o celou řadu bonusových materiálů...
Péráka miluju už několik let. Poprvé jsem se s ním setkala v animovaném filmu, pak jsem četla stejnojmennou knihu Petra Stančíka a letos jsme si zašli na komiksové rande.
Moc se mi líbil scénář komiksu a celkové pojetí Péráka, které zůstalo zachováno podle mých pocitů z filmu. Zároveň ale byly některé motivy rozpracovány (Pérákova rodina a jeho zatčení) a spousta nových věcí přibyla. Super, super. Co se mi ale moc nelíbilo, byla agresivní dynamická kresba. K akčnímu hrdinovi to jde, na druhou stranu mám pocit, že šlo trochu do pozadí, že Pérák měl jistou poetiku, kterou autoři přetavili v nablýskaný bonbón.
Velmi kladně hodnotím nápad s Libuší a Libicemi, protože tím si mě tenhle komiks vlastně získal na svou stranu.
Martin Watch: Jedineční
Anotace z cbdb: Z úvodu knihy: "Fotografický projekt zachycuje osobnosti se specifickým pohled na život, svébytnou osobní filozofii a neotřelým vzhledem."
Kniha obsahuje portréty pěti osobností: Boris Rudý, Václav Kulhánek (známý jako pardubický Krychlič), Ludvík Doležal, Karel Lampa (známý jako Karim) a Robert Paulat (známý jako český Ken).
Kniha obsahuje portréty pěti osobností: Boris Rudý, Václav Kulhánek (známý jako pardubický Krychlič), Ludvík Doležal, Karel Lampa (známý jako Karim) a Robert Paulat (známý jako český Ken).
Martina Watche neznám, ale tři z pěti focených ano. Respektive jsem o nich slyšela/četla s nimi rozhovory/viděla o nich filmy. Mému srdci nejbližší je jednoznačně Krychlič, který je spjatý s Pardubicemi, kde jsem strávila šest let na univerzitě. Výběr objektů autorovi naprosto vyšel, protože si vybral opravdu lidi z celého spektra kategorií: od podivína přes bezdomovce po fanouška plastik. Skvělé, tleskám.
Tleskám i portrétním fotografiím, které Martin Watch nafotil. Líbily se mi vlastně všechny. Uhranuly mě oči nejšpinavějšího bezdomovce na světě i Krychličovo krmení slípek na okraji Pardubic. Fajn nápad je i na úvod každé série fotek připojit jakýsi úvod od objektů na fotografiích. Jo, tahle knížka se mi moc líbila a Watchovu tvorbu budu určitě dál sledovat.
Právě čtu
V mobilu mám slovenskou detektivku Symbol smrti, která se odehrává v Nitře. Nějak se mi s ní ale nedaří pohnout, protože v mobilu většinou hraju hru. No tak snad příští týden, až dočtu třetí díl série Hraju, abych žil, kterou s sebou tahám do práce. A do toho to hodlám prokládat komiksy, anglicky psanou knížkou a taky se snažím dočíst rozečtené knížky. Uf. Někdy je život fakt složitej.
Tak zas za týden!
0 Comments