Už se stává tradicí postěžovat si na počasí. Takže jako jo, to vedro mě (nás) štve stále. K potu se ještě přidal nějaký odporný bodavý hmyz. V pondělí při běhání mi nějaký hnusný hmyz těžce poranil  nohu. No těžce... svědilo to a udělaly se mi nevzhledné fleky. Asi musím běhat rychleji, abych jim utekla. Myslím, že jsem se vám ještě nepochlubila, že jsem začala učit tai-či. I tam se potím. A k mému nemalému překvapení na moje hodiny chodí dost lidí. I lidí,  které jsem nepodplatila svým přátelstvím! Abych se vzpamatovala z toho šoku a vyléčila svá hmyzí zranění, vzala jsem si dovolenou a vyrazila chatařit. První den se jediná moje činnost skládala z posouvání lehátka spolu se stínem a čtení. Druhý den jsme vyrazili na malý cyklovýlet (haha, 15 kilometrů je pro mě výkon hodný chlouby) a večer jsme grilovali. Grilování mám tuze ráda, takže jsme to zopakovali i následující den. Stejně tak povalování s knížkou si zasloužilo opáčko. Došlo i na rybaření. Moje účast spočívá v tom, že si čtu a fotím úlovky. Já snad ještě začnu mít ráda chataření! Ale vás určitě zajímá, co jsem na tom lehátku četla, tak tady máte malý souhrn:

Jostein Gaarder: Anton a Jonatán 

Anotace z cbdb: Anton je plyšový medvídek, který vzpomíná, jak ho kluk Jonatán vozil s sebou na