Drákula vs. Česko
8:00
Další kniha inspirovaná přběhem hraběte Drákuly je … opět komiks!
Já vím, slíbila jsem, že tentokrát už to bude klasická kniha, ale to jsem ještě
nevěděla, že narazím na tuhle skvělou černobílou komiksovou knihu. A vlastně
ani nejde o klasický komiks. Velké, obvykle celostránkové ilustrace mají
klasické komiksové bubliny textu jen minimálně. Ostatně tento Dracula od Radima
Kočandrla nese podtitul Skutečný deník Jonathana Harkera.
Anotace z cbdb: Cože??? Dracula jako komiks?
Svatokrádež!!! Chtělo by se pohoršeně volat, jenže pak si začnete prohlížet
obrázky, jeden za druhým a ono vás to pomalu vtahuje, dál a dál. Je to
nostalgicky dojemné jako vzpomínky na dětství, kdy jsme se s touhle knížkou a
baterkou klepali pod peřinou. Ač veskrze "moderní", je to
hrůzostrašné jako černobílé horory třicátých let. Jeden obrázek vedle druhého,
všechny byste úplně klidně také mohli mít zarámované na stěně, každý sám by
obstál jako malé samostatné grafické dílo. Zkrátka, na světě je komiks, který
by si bez mrknutí oka určitě s radostí zakoupil i tak konzervativní
aristokratický "fajnšmekr", jako je hlavní hrdina tohoto díla.
Anotace mají tendence být nadnesené, příliš nadšené a
vychvalující. V tomto případě je anotace velmi pravdivá. Skutečně bych si
přála mít některé obrázky z knihy zarámované na stěně. V deníku je za doprovodu těchto úžasných kreseb vidět změna Harkerova názoru na hraběte. Z prosté obchodnické zvědavosti a přezírání místních pověr v podezření a neklid až po ochromující hrůzu a děs.
Temná kresba s ostrými tahy výborně koresponduje s ponurou a strašidelnou atmosférou. Krásné upírky jsou vykresleny v jemný obrysech a temnota se do jejich zpodobnění vkrádá postupně s jejich sílící krvelačností. Stíny neživých předmětů a Harkera se plíží po stěnách a zdůrazňují absenci stínu Dráculova. Hra s jedinou barvou, černou, je opravdu nápaditá.
V deníku Jonathana Harkera není ani zmínka o Míně. Tuto romantickou linka komiks úplně ignoruje. Děj je úzce zaměřen na samotné setkání s hrabětem a podivné hradní obyvatele. Vesničané z Boroviny dostanou prostor pro varovní. Víc než varování a předání růžence se mezi nimi a Harkerem neodehraje. To s hrabětem tráví Harker více času a dopřává mu sluchu, když vypráví o svých slavných "předcích". Grafická úprava vzpomínek je velmi originální.
Temná kresba s ostrými tahy výborně koresponduje s ponurou a strašidelnou atmosférou. Krásné upírky jsou vykresleny v jemný obrysech a temnota se do jejich zpodobnění vkrádá postupně s jejich sílící krvelačností. Stíny neživých předmětů a Harkera se plíží po stěnách a zdůrazňují absenci stínu Dráculova. Hra s jedinou barvou, černou, je opravdu nápaditá.
V deníku Jonathana Harkera není ani zmínka o Míně. Tuto romantickou linka komiks úplně ignoruje. Děj je úzce zaměřen na samotné setkání s hrabětem a podivné hradní obyvatele. Vesničané z Boroviny dostanou prostor pro varovní. Víc než varování a předání růžence se mezi nimi a Harkerem neodehraje. To s hrabětem tráví Harker více času a dopřává mu sluchu, když vypráví o svých slavných "předcích". Grafická úprava vzpomínek je velmi originální.
Komiks končí v jiné chvíli než slavný román, a o to děsivěji působí. Tahle drákulovská inspirace je výborná a já jsem si po dětské zkrácené verzi spravila chuť. Pokud máte volnou hodinu či dvě, tak se na komiks Dracula: Skuteční deník Jonathana Harkera podívejte. Nebudete litovat, to vám slibuji.
A příště už tedy román!
0 Comments