Dočteno podle hous.enky (50. týden)
9:00
Ve chvíli, kdy se zveřejní tenhle článek, budeme s togaf na cestě na naši poslední letošní dovolenou. A doufáme, že se nám z okýnka nenaskytne podobný výhled jako cestujícím na úvodním obrázku k tomuto článku.
Právě kvůli dovolené jsem tenhle týden neměla moc času na čtení. Nejen že jsem připravovala věci na nastávající víkend, ale zároveň mi tímto dnem začínají vánoční prázdniny, takže jsem se snažila dotáhnout pár svých pracovních restů, pekla jsem cukroví a ve chvílích volna jsem jen tak tupě čučela na telku. Znáte to. Ani nemám dojem, že bych koukala na nějaký dobrý film, který bych vám mohla doporučit. Prostě jen bohapusté čučení a chvílemi klimbání.
No a hlavně tento týden probíhalo takové to těšení se na dovolenou, na prázdniny a na Vánoce. Mám ráda tenhle předvánoční a předdovolenkový čas.
Dočteno
Marissa Meyer: Cinder
Anotace z cbdb: 1. kniha v sérii Měsíční kroniky.
Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody - mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci, díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou ve městě. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit.
Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je „pocta", kterou dosud nikdo nepřežil.
Ale netrvá dlouho a lékaři zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného.
Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet...
Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody - mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci, díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou ve městě. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit.
Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je „pocta", kterou dosud nikdo nepřežil.
Ale netrvá dlouho a lékaři zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného.
Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet...
První díl mi ve čtečce leží skoro rok, byl nejvyšší čas se na něj vrhnout. A je to fakt dobré. Respektive tam není nic hlubokého, žádná nosná myšlenka (alespoň v prvním díle jsem žádný pokus o něco podobného nezaznamenala), ale je to relax. Při čtení se cítím podobně jako při čtení Selekce. A musím říct, že to není vůbec špatný pocit. Ano, je to plytké, ale asi ještě pořád po skončení školy potřebuju číst takové knihy. Ne že bych neměla chuť přečíst si nějakého Hemingwaye nebo Čapka. Jen je pro mě teď četba odpočinkových knih vyloženě čistým relaxem.
Skvěle popsané je prostředí, kde se děj knihy odehrává. Stroje, technika, trochu to připomíná steampunk říznutý youngadultí pohádkou. Zní to zvláštně, že jo? A jakmile se do toho přimotá Měsíc a jeho vliv, příběh dostane ten správný říz.
A jaké že tedy je Cinder kromě toho, že je dobrá? Jde o převyprávění (dneska se tomu říká retelling) pohádky o Popelce, kdy Popelka je kyborg, která žije u nevlastní matky a sester. Pak se tu vyskytne princ a dál už to znáte... I když vlastně ne, Cinder je jiná. Její příběh nekončí "a byli šťastni až na věky", protože na ni navazuje další díl série nazvané Scarlet...
Právě čtu
Marissa Meyer: Scarlet
Anotace z cbdb: 2. kniha v sérii Měsíční kroniky.
Osmnáctiletá Scarlet Benoitová je přesvědčena, že se o sebe dokáže postarat sama. Nepotřebuje a ani nechce si nikoho pustit do života. Výjimkou je její babička Michelle, žena, která Scarlet naučila všechno, co umí: pilotovat raketu, oškubat kachnu, ignorovat názor většiny a udělat si svůj. Celých jedenáct let byla babička pro Scarlet jediným blízkým člověkem na světě. * Až do dne, kdy babičku unese jakýsi tajemný gang a Scarletin život se navždy změní. Jediný, kdo o tomto gangu něco ví, je Vlk, pouliční rváč, kterého Scarlet zná jen zběžně. Scarlet se nerada svěřuje cizím lidem, zvláště pokud jde o muže, ze kterých čpí potíže na sto honů. Jenže Vlkovu pomoc potřebuje, pokud chce najít únosce své babičky. A to ještě netuší, jakou roli hrála před lety její babička při záchraně princezny Selene, nebo kdo Vlk vlastně je a jaké jsou jeho skryté úmysly…
Osmnáctiletá Scarlet Benoitová je přesvědčena, že se o sebe dokáže postarat sama. Nepotřebuje a ani nechce si nikoho pustit do života. Výjimkou je její babička Michelle, žena, která Scarlet naučila všechno, co umí: pilotovat raketu, oškubat kachnu, ignorovat názor většiny a udělat si svůj. Celých jedenáct let byla babička pro Scarlet jediným blízkým člověkem na světě. * Až do dne, kdy babičku unese jakýsi tajemný gang a Scarletin život se navždy změní. Jediný, kdo o tomto gangu něco ví, je Vlk, pouliční rváč, kterého Scarlet zná jen zběžně. Scarlet se nerada svěřuje cizím lidem, zvláště pokud jde o muže, ze kterých čpí potíže na sto honů. Jenže Vlkovu pomoc potřebuje, pokud chce najít únosce své babičky. A to ještě netuší, jakou roli hrála před lety její babička při záchraně princezny Selene, nebo kdo Vlk vlastně je a jaké jsou jeho skryté úmysly…
Scarlet je převyprávění Červené karkulky. No a musím říct, že zatím je to pěkná otrava. Scarletinu babičku kdosi před dvěma týdny unesl. Ale babča byla trochu blázen, tak je to všem jedno. A pak se na scéně objeví Vlk a vypadá to, že babičku unesl on... No jak říkám, příběh Scarlet mě zatím moc nebere. Ale! Paralelně se tu dál rozvíjí příběh Cinder a ten mě baví dál. Princ je tu teď odstrčen na druhou kolej a příběhu to jen svědčí.
Ale každopádně se mi líbí víc obálka Scarlet než Cinder. Cinder jsem si představovala jinak. asi trochu víc asijsky (žije v Novém Pekingu).
PS: Tak si myslím, že původní obálka Cinder je mnohem hezčí a dává větší smysl:
0 Comments