Dočteno podle hous.enky (48. týden)

10:00

Tenhle týden byl u mě ve znamení nemluvení. Napřed jsem jen tak sexy chraptěla a pak to přišlo a já přestala mluvit. Což naštěstí nebrání čtení!







Takže jsem výrazně pohnula s jedním ležákem, zúčastnila se svého prvního CBDB srazu, večera krátkých filmů ve Světozoru a strávila dva dny na konferenci Knihovny, archivy a muzea.
Tomu říkám úspěšný týden! A to mě čeká ještě i akční víkend v podání zabíjačky a podivného rockového koncertu! Stay tuned, příští pátek vám napíšu report!


Dočteno

Lois Lowry: Dárce

Anotace z cbdb: 1. kniha v sérii Dárce.
Dvanáctiletý Jonas žije ve světě, v němž neexistují války, zločiny, strach ani bolest. Všechno je dokonale organizované, nikdo si kvůli ničemu nemusí dělat starosti, dokonce i povolání dostane každý přiděleno. Jonas se má stát „příjemcem paměti", uctívaným strážcem vzpomínek. Podrobuje se výcviku, při němž mu dosavadní příjemce paměti předává to, co nikdo jiný nesmí vědět ani cítit - vzpomínky a zkušenosti předchozích generací, dozvídá se o bolesti a utrpení, ale i o kráse, lásce a přátelství a začíná chápat, že jeho společenství žije v dostatku a bezpečí za cenu totální absence citů a možnosti volby. A s tímhle vědomím, s poznáním těchto hodnot už nedokáže žít jako dřív...
Znám film, který jsem viděla dvakrát. Líbil se mi, ale spousta věcí v nich byla poměrně nesrozumitelná. Nebo spíš nedovysvětlená. A kniha? Wau! Dystopie o tom, jak je diverzita důležitá. Kdysi dávno lidé ve společnosti rozhodli o tom, že svět v bezpečí, bez násilí, bez konfliktů, bez barev bude pro lidi přínosnější. Co se ale stane, když jeden z nich - dvanáctiletý Jonas - začne svět vidět v opravdických barvách? Je takový svět bez emocí udržitelný?
Samozřejmě že ne. Ježiš, jak já miluju takovýhle knížky! Bavila mě postava Jonase i Dárce, který Jonasovi předává své vzpomínky, sebe. Líbila se mi potlačená romantická linka. Zaujaly mě všechna ta práva a povinnosti, která mají lidé v Jonasově společenství. A pak celý obřad vyřazení! Jo!
Tohle si musíte přečíst!
PS: Podle mě to vyhrál led, podle togaf to bylo jinak. Musím si přečíst další díl!

Neal Shusterman: Bez šance

Anotace z cbdb: Fascinující a temná dystopie ze světa, kde společnost zavedla nový zákon: Každé dítě má právo na život od chvíle početí až do věku třinácti let. Mezi třinácti a osmnácti je ale na rodičích, jestli ho vychovají až do dospělosti, anebo ho pošlou… rozpojit. Tohle nenápadné slovo znamená, že problémové děti, sirotci, anebo prostě ty, které v sobě mají příliš vzdoru, jsou odeslány do sběrných táborů, kde jsou jejich těla rozebrána a orgány předány těm, co je potřebují. Takže technicky žijí dál – alespoň to dětem říkají. Tři z nich, Connor, Risa a Lev, se setkávají v táboře a ani na okamžik nemají chuť žít dál…rozpojení. Jedinou šancí je útěk.
A další nadšený výdech nad dystopií pro mladé! Fakt jsem měla tenhle týden štěstí na knihy.
Bez šance jsem čela hodně HODNĚ dlouho. Tak dlouho, že už mi z knihovny nechtěli půjčovat další knihy, dokud Bez šance nedočtu. Řeknu vám, že jsem na ně byla pěkně naštvaná. Knihovnice jedny! (jsem jedna z nich) A tak jsem se díky naší čtenářské výzvě do četby opřela a stálo to za to.
Napřed mi chvíli trvalo pochopit, kdo je jaká postava. Ano, zpětně je mi všechno jasné, ale znáte to: začátky. Jakmile se ale ocitáme v ději na Hřbitově, vše dostává spád a akce střídá akce. Nejvíc se mi asi líbila ta část v Happy Jackovi. A rozpojování. A tleskači... Chci další díl!
Pokud si chcete přečíst delší komentář k téhle knize, počkejte na středeční článek k naší čtenářské výzvě. Chystám se to trochu rozepsat, muhehe. Togaf, budeš mít radost. Tentokrát jsem to stihla přečíst včas! Jupí!

Právě čtu

No a frčíme dál na vlně young adult, sci-fi a tak podobně. A to jsem chtěla v prosinci číst vánoční knihy. Dokonce jsem po roce zase zveřejnila svůj seznam vánočních knih... No uvidíme, jak to nakonec dopadne.

Marissa Meyer: Cinder

Anotace z cbdb: 1. kniha v sérii Měsíční kroniky.
Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody - mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci, díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou ve městě. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit.
Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je „pocta", kterou dosud nikdo nepřežil.
Ale netrvá dlouho a lékaři zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného.
Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet...
Zatím je to tak padesát na padesát, ale přijde mi, že je to takové... hodně přímočaré. Oceňuju ten nádech steampunku (šrouby, matice, androidi, androidí lidi....), ale zatím mám pocit, že už vím, kdo je Cinder. A nejen to, že je to Popelka... A jestli se to ukáže jako pravdivá informace, budu naštvaná, protože to pak všechno skončí jako céčková romance.
Baví mě to prostředí, baví mě roboty. I Cinder je fajn. Dokonce i ta mrcha Adri mě baví. Kdo je ale naprosto mimo, je princ Kai... Ale tak už to zřejmě s princi chodí, že Americo?


Amie Kaufman, Jay Kristoff: Gemina

Anotace z cbdb: 2. kniha v sérii Akta Illuminae.
Monumentální vesmírná sága, která začala již v Illuminae, nyní pokračuje na palubě Skokové stanice Heimdall, která musí čelit pokusu BeiTechu o její zničení. Hanna je hýčkanou dcerou velitele stanice, Nik naopak rebelujícím členem ze špatné rodiny. A zatímco se oba potýkají se životem na tom nejnudnějším místě v celém vesmíru, netuší, že se k nim blíží zkáza. Avšak ihned po začátku útoku jsou oba odhodláni bránit svůj domov. Obránci ovšem umírají jeden po druhém, skoková brána je poškozena a hrozí, že po zhroucení červí díry by mohlo dojít k narušení časoprostorového kontinua a jeho roztržení na dvě části. Takže Hanna a Nik bojují nejen o život svůj a život posádky Hypatie, která se k nim blíží, ale i o osud celého vesmíru.
Uf, zatím je to stejně divné jako začátek prvního dílu. Je tu spousta nových lidí, pár odkazů k prvnímu dílu a asi deset vesmírných lodí, o kterých netuším, koho vlastně vezou. Snad postavy opět trochu prořídnou... A snad to bude už brzy. A už bych chtěla SPIRA. Bude tam SPIRO, že jo?
Nemám ráda romány, kde jsou vesmírné lodě... Ale Illuminae se mi nakonec líbila, tak doufám, že Gemina mě v tom hodnocení utvrdí.

Jean-Claude Forest: Barbarella

Anotace z cbdb: Legendární černobílý komiks Jeana-Clauda Foresta ze šedesátých let. Sexuální revoluce a myšlenky hippies v klasickém komiksovém díle.
Kdo by neznal Barbarellu?! Bloňďatou krásku z 60. let, kterou filmově ztvárnila Jane Fonda a které za model stála Brigitte Bardot.
Barbarella je kult a jsem ráda, že v Argu tenhle komiks vydali.
Bez mučení se přiznám, že jsem film neviděla (pořád si myslím, že B. měla hrát Catherine Deneuve) a o postavě jsem mnoho nevěděla. Proto jsem překvapená, jak důležitou roli v komiksu hraje sex. Teda nejen v komiksu, ale i v životě Barbarelly, která je pořád někde nahatá a její příběhy končí v náručí muže...
Ale je to zábava. Je to jako číst trochu jiného Supermana bez superschopností. I když možná B. nějakou mít bude. Minimálně má super prsa :D



You Might Also Like

0 komentářů

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz