Jak šly togaf a hous.enka do kina
10:13
V sobotu 18. února slaví Miloš Forman 85 let, takový
slavný český rodák si zaslouží oslavné akce a Praha se toho nebojí a v kině Ponrepo
uspořádali cyklus Formanových filmů.
Cyklus Formanových filmů
Hous.enka i já jsme bytosti kulturní, filmy milující a tak
jsme vyrazily. A protože jsme ještě navíc i přející, uspořádaly jsme na našem
facebookovém profilu soutěž o lístky. Šťastná výherkyně dvou vstupenek na film
Ragtime bohužel ochořela. A my tím přišly o možnost zvětšnit se s naší historicky
první výherkyní. Hous.enka tedy zapózovala s náhodně vybraným účastníkem
filmové projekce.
A jaký byl film? Inu dlouhý. Forman (prý jako většina
režisérů) nerad stříhá. Částečně ho chápu, ve filmu bylo několik
situací, které si říkaly o detailnější vysvětlení. Na druhou stanu jakýkoli film
přes dvě hodiny je u nás (a hous.enka bude jistě souhlasit) podezřelý.
Jednotlivé dějové linky mi přišly neuspořádaně přilepené k sobě,
možná to byl záměr. Název filmu (a potažmo i knižní předlohy E. L. Doctorowa)
je Ragime = roztrhaný čas. Přesto bych ocenila větší provázanost. Ale co se mi
opravdu líbilo, byly ženské postavy. Výborně napsané, zahrané i zrežírované. Typická
městská panička, která má ale mozek v hlavě a nebojí se ho použít. I
poněkud hloupoučká baletka má nepopiratelné kouzlo.
A samozřejmě příběh úspěšného černocha, kterého šikanují. Americký rasismus je pro mě citlivé téma. Je to tak strašlivě nespravedlivé, že bych to nejraději začala řešit. Nahlas a v kině. Inu nebyla bych jediná, kdo by nahlas řešil promítaný film. Dokonce i v Ponrepu, tomto klubovém kině pro artové fandy, se najdou diváci, kteří vyrušují mluvením. A rozbalováním hašlerek. I když hous.enka tvrdí, že rozbalovali krabičku cigaret. Což by bylo stylovější, ale neméně otravné.
A samozřejmě příběh úspěšného černocha, kterého šikanují. Americký rasismus je pro mě citlivé téma. Je to tak strašlivě nespravedlivé, že bych to nejraději začala řešit. Nahlas a v kině. Inu nebyla bych jediná, kdo by nahlas řešil promítaný film. Dokonce i v Ponrepu, tomto klubovém kině pro artové fandy, se najdou diváci, kteří vyrušují mluvením. A rozbalováním hašlerek. I když hous.enka tvrdí, že rozbalovali krabičku cigaret. Což by bylo stylovější, ale neméně otravné.
Miloš Foman je prostě dobrý režisér a zatím mě žádným filmem nezklamal. Takže všechno nejlepší, pane Formane, a zase někdy prostřednictvím filmového plátna (nebo jiného nosiče) na viděnou!
PS: Fešácký zaměstnanec filmového ústavu David tvrdil, že je v Ragtimu moc zajímavý střih. Já, analfabet filmového střihu, jsem to nedokázala ocenit, ale tak třeba se vám tato informace bude hodit.
PS2: Kdyby vás zajímala knižní předloha….: Ragtime
0 Comments