Režisér Sin Sang-ok je nadaný, ale nezodpovědný. V době únosu do KLDR jeho kariéra stagnovala, manželství se mu dvůli opakované nevěře rozpadlo a zrovna se chystal opustit korejský poloostrov. Jeho žena, herečka Čchö Un-hui si za korejské války prošla peklem a její první manželství bylo peklo číslo dvě. Se Sin Sang-okem byly sehraná a milující dvojice. Tedy až do těch Sinových nevěr. Pak přišel rozvod.

Oba umělci byli uneseni zvlášť a žili v Severní Koreji osaměle a pod dohledem. Kromě svobody jim nic nechybělo, na rozdíl od ostatních obyvatel země. Podstupovali převýchovu, museli z paměti citovat z Kim Ir-senova životopisu, psát děkovná blahopřání k novému roku a hlavně se přizpůsobit socialistickým ideálům. A pak režisér Sin utekl. Chytili ho a on jim utekl znovu. Následovalo několik let dosti sadistického vězení. Čchö Un-hui si zatím žije v izolaci a propagandě. Když se oba umělci setkají, nastává pro ně nová éra života v KLDR. Pomocí filmů, které pro Kim Čong-ila natáčejí, získávají důvěru Drahého vůdce, kterou chtějí využít k možnosti útěku.

Konec knihy v rychlosti popisuje osud KLDR v 90. letech a trpký život Sina a Čchö na svobodě. Oba byli v Severní Koreji zajati osm let, je jim šedesát a mají ve Spojených státech začínat nový život. Ani jeden se ale nevyrovná s jazykovou bariérou, a tak nakonec odjíždějí domů - do Jižní Koreje. Tam je ale čeká život v neustálém přesvědčování, že byli opravdu uneseni.

Kniha je psaná velmi čtivě, spíš jako román založený na skutečném příběhu. Román dokreslují i fotografie, které Kim Čong-il pořídil v KLDR a fotky z života dvojice na svobodě. Opět je tu problém s přepisy korejských jmen. Jméno režiséra i jeho ženy se v různých zdrojích píše jinak. Tak například ve filmové databázi ČSFD to jsou Shin Sang-ok a Choi Un-hee. V knize se mihne i Československo, Sin zde natáčí a s manželkou jedou na filmový festival do Karlových Varů.