togaf a její knihy (35. týden 2019)
14:50
Pokud jsem minulý týden varovala, že jsem toho moc nečetla, tak tento týden nevím, jak vás připravit na katastrofu jedné dočtené knížky. Inu stalo se. Slavila jsem konec léta a rozečetla tlustou bichli. Ale po pořádku. Návrat z dovolené do pracovního procesu byl krušný, takže jsem se musela odjet rekreovat na jih Čech. Oficiálně jsem zahájila podzimní sezónu. Na fotce můžete vidět kaštany, to je podzim jak vyšitej. Očesali jsme broskve - sklizeň je taky tradiční podzimní činnost. Ochutnala jsem (výborný) burčák. A dnes ráno jel autobus nacpaný zmoklými školáky, takže... Podzim začal. Ještě v létě (rozumějte: v sobotu, to byl srpen) jsme si udělali výlet na zámek Orlík. Zámek je to pěkný a fotogenický, tak se můžu pochlubit fotkou. Jako vstupenka funguje pohled s razítkem "VSTUPENKA", což se mi líbí. Méně se mi líbil protiva, který nám ji prodal, jestli tento článek čte Karel VII., současný pán zámku Orlíku, tak si s ním, Karle, prosím promluvte o aroganci k platícím návštěvníkům.
 |
| Fotogenický fešák, že ano? |
Paul Fischer: Kim Čong-il uvádí
Anotace z cbdb: Kim Čong-Il uvádí… je rekonstrukcí skutečného případu z roku 1978, kdy
severokorejský prominent nechal unést dvě hvězdy jihokorejské
kinematografie, aby pro něj vybudovali základy filmového průmyslu. Kim
Čong-il, syn zakladatele Severní Koreje Kim Ir-sena, byl filmový
nadšenec a fanatický obdivovatel americké a japonské kinematografie. V
izolovaném státě, kde zastával už tehdy vysoké státnické funkce, mu jeho
oblíbená zábava scházela, a navíc potřeboval film jako prostředek k
nabytí ještě větší moci. Severní Korea však neměla žádné vzdělané
tvůrce, a tak se aparátčík rozhodl, že je unese od jižních sousedů.
Režisér Šin Sang Ok a herečka Čoi Eun He, bývalí manželé, se na osm let ocitli v tvůrčím zajetí, kdy pro tuhý totalitní režim natáčeli jeden snímek za druhým. Puritánská komunistická morálka je dokonce donutila znovu uzavřít manželství. Jejich vysvobození a návrat do Jižní Koreje pak pro změnu zrežírovala CIA.
Režisér Šin Sang Ok a herečka Čoi Eun He, bývalí manželé, se na osm let ocitli v tvůrčím zajetí, kdy pro tuhý totalitní režim natáčeli jeden snímek za druhým. Puritánská komunistická morálka je dokonce donutila znovu uzavřít manželství. Jejich vysvobození a návrat do Jižní Koreje pak pro změnu zrežírovala CIA.
Další z knih, kterou jsem vybrala do série tématických článků, tentokrát šlo o knihy o KLDR. Podrobněji se na knihu podívám v zítřejším článku, takže zde jen malá ochutnávka. Díky tomu, že jde o knihu na motivy skutečných událostí, je čtenářům víceméně jasné, jak kniha dopadne. O to víc se cení styl psaní Paula Fischera, který dokáže být i přes tuto skutečnost napínavý. Po knihách, které se zabývaly každodenním životem v různých časových obdobých Severní Koreje, je tato kniha nahlédnutím do vládnoucí elity. Dvojice umělců se přímo s Kim Čong-ilem stýkala a mluvila. Pokud máte rádi film a KLDR vás fascinuje tak jako mě, bude se vám kniha líbit.
A to je vše. Ani jsem nedoposlouchala audioknihu, ani nepřečetla komiks. Clayův most mi prostě totálně zazdil další čtivo. Nevadí, mám v plánu ho tento týden dočíst a pak si dám pár krátkých knížek na vyrovnání této bichličky.
0 Comments