O psaní... nanečisto
10:00
Miluju psaní
Strašně ráda tvořím věty a souvětí, kdy do jednotlivých slov vkládám své myšlenky. Mám to ráda už od svých dětských let, kdy mě písmo magicky přitahovalo. Psávala jsem povídky (většinou á la dvoustránková Lenka Lanczová plná hříšného sexu - teda takové věci jsem psávala později než ve svých dětských letech) a bavilo mě i psaní deníku (na střední jsem to vydržela skoro celé čtyři roky) a později mě bavilo psát seminární práce a referáty. Postupně do mého spisovatelského (muhehe) života začaly pronikat počítače, čemuž jsem se samozřejmě musela přizpůsobit. Na psaní na stroji nejsem trpělivá a své místo málokdy rozluštím já sama, takže bylo nemyslitelné odevzdávat své texty v jakékoli jiné formě než vytištěné z počítače. I tak mi ale malá úchylka zůstala: většinu toho, co napíšu, vytvořím napřed na papír
Samozřejmě například maily nesmolím na papír a pak je nepřepisuju. Nejsem idiot. Ale když napíšu mail, tak už ho po sobě málokdy překontroluju. Píšu, píšu, píšu, dopíšu a klik! Mail odeslán. Přijde mi zbytečné zatěžovat se s opravováním překlepů, když mail chci odeslat co nejdřív. Jsem netrpělivá.
Pokud ale píšu text, na kterém mi záleží, dávám ho dohromady napřed na papíru. V poslední době je to zejména případ recenzí, které píšu.
O psaní recenzí
Mám speciální sešit, kam si píšu poznámky v průběhu čtení. Jsem hlava děravá, takže je mi jasný, že po dočtení poslední knihy si spoustu věcí nebudu pamatovat. Prostě taková jsem. Miluju samotné čtení, ale citovat z knih neumím. Navíc těmi poznámkami mi postupně vzniká jakási osnova recenze a já se mám pak čeho chytit. Je to moc fajn. No, fotku tohohle sešitu tady nemám (protože ho mám doma a článek píšu na poslední chvíli v práci, kde ho po sobě nebudu kontrolovat já, ale má drahá blogová spoluautorka togaf), ale našla jsem tu svoje poznámky ke knize Josephine Bakerová. S ohledem na fakt, že šlo o komiks, není poznámkový aparát nijak komplikovaný. Je to vlastně jen jakýsi čtvereček na listu papíru. K sepsání recenze mi to ale naprosto stačilo.
Navíc mi vyhovuje vidět ten čistý papír před sebou. Vím, že recenze by měla mít cca pět šest odstavců a že by se mi měla vejít na tuhle A4. Často v recenzích škrtám, přepisuju je (tady vidíte jen začátek textu, takže to zatím není patrné) a jednotlivé odstavce pak různě přehazuju a upravuju je.
A čím píšu?
Nejraději píšu bláznivými pery z Číny. Ani takové nemám v práci (sakra, to je ta moje nepořádnost a nechávání věcí na poslední chvíli). Teď mám třeba bílé pero s gumovou labutí na konci. Pera mají skoro vždy černý inkoust a mně se s nimi prostě píše nejlíp. Teď ale zkouším inovaci: A tou je tohle Tornado s motivem jakýchsi motýlků a květin. Obrázky mě až tak nezaujaly, ale líbí se mi ta růžová a modrá. Navíc se pero příjemně drží a píšu s ním už skoro půl roku, takže jsem z toho velmi nadšená. Hodlám si určitě pořídit další. Ale taky si objednám další pera z Číny, protože mě zkrátka tyhle věci baví.
Baví mě psát v ruce. Je to pro mě přirozené a přijde mi, že mi to tak píše nejlíp.
0 Comments