togaf a její knihy 3. týden
11:06
Uplynulým týden jsem si vynahradila laxní začátek roku. Četla jsem a poslouchal knihy jako o život. Ano, audioknihy jsem si loni zamilovala a toto poblouznění stále trvá a dalo by se říci, že sílí. O víkendu jsem opět poctila svou návštěvou oblíbené Divadlo v Dlouhé, volba padla na hru s literárním tématem - Shakespearova dramata.
Představení nese název Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách. A ano, opravdu si pánové Vondráček, Táborský a Matejka dali za cíl sehrát během 120 minut všech 37 Shakespearových dramat. A co víc, ono se jim to opravdu povede! Souborné dílo WS ve 120 minutách je bláznivá a originální komedie s naprosto šílenými nápady (tragédii Othello je představena pomocí rapu a představitel Othella má přes obličej černou dámskou punčochu). Do hry je aktivně vtaženo i publikum, proto pokud nejste rádi středem pozornosti, vyhněte se první řadě. Jinak se ovšem tomuto představení nevyhýbejte, je opravdu úžasné!
Christian Morgenstern: Šibeniční písně
Podařilo se mi dočíst Morgensternovy Šibeniční písně a popravdě mě trochu zklamaly. Dadaistická poezie má své kouzlo, ale Morgenstern to místy dost přehání a jeho dada není tak hravé a nápadité, jak si zřejmě myslel.
Dočetla jsem i Hodiny z kostí a ty mě naopak velmi mile překvapily. Ze začátku jsem se v těch paranormálních jevech ztrácela a přišly mi v příběhu nadbytečné. Postupně se ale vše vysvětlilo a tak krásně spojilo, že jsem se až divila. Mitchell je výborný vypravěč. Myslím, že bych si od něj s radostí přečetla i nákupní seznam. Takže pokud se vám líbil Atlas mraků, směle se pusťte do Hodin z kostí. I když osobně mám stejně stále raději Atlas mraků...
Po několika měsících jsem dočetla i Další dálniční atrakci. Robbinse miluju a jeho prvotina je bláznivá směska různých nápadů, které rozpracoval v dalších svých dílech. Osobně Dálniční atrakci považuji za jeho nejslabší knihu, ale už v prvním románu má Robbins skvělou ženskou postavu. Ženské hrdinky, které jsou silné a ženské jsou Robbinsovou specialitou a jedním z důvodů, proč ho tak zbožňuji. Uznávám, že jeho romány plné bláznivých nápadů, neotřelých přirovnáních a šílených dějových zvratů nejsou pro každého. Ale pokud si Toma oblíbíte, bude to láska na celý život.
Anotace z cbdb: Dobrodružná výprava do historie knih a knihoven od oblíbené autorky
Kláry Smolíkové. David by mohl číst neustále – při chůzi, v posteli, pod
lavicí i na záchodě. Jenže do jeho přeplněné knihovny se už žádná další
kniha nevejde. Když se pokusí silou nacpat do regálu ještě jednu útlou
knížečku, knihovna se naštve a kluka spolkne i s kocourem Koniášem. Tím
začne dobrodružná výprava do knižní historie. Dvojice navštíví knihovny
šlechtické i klášterní, místa zarovnaná hliněnými destičkami i vzácnými
papyry. Potkají knihovníky, učence a písaře, budou pomáhat s knihtiskem a
hledat ztracený svitek. Držte jim palce, ať najdou způsob, jak knihovnu
přesvědčit, aby je vyplivla zpět.
Tuhle knížku bych před dvaceti lety milovala! Naučné knížky s příběhem jsem měla moc ráda a v tomhle příběhu jde navíc o knihy a hlavní postavou je kocour. Dobře, možná není hlavní postavou, ale v mém srdci ano. David je správný knihomol a v dobrodružství za knihovnou si vede moc dobře. Líbilo se mi rozdělení dějin knihovnictví na západ (Evropa + Egypt) a východ (Čína), líbili se mi průvodci - oživlé sošky. Prostě moc hezky vymyšlený příběh a moc hezky zpracovaná kniha.
Haruki Murakami: Birthday Girl
Anotace z cbdb: Tajemný příběh mladé dívky, který se odehraje na den přesně na její dvacáté narozeniny. Ten den musela zaskočit za kamarádku v restauraci. A náhoda tomu chtěla, že zrovna ten večer to byla ona, kdo má dovézt majiteli podniku jeho večeři do šestého patra. Postarší noblesní muž, kterého vidí poprvé a naposledy v životě, působí dobráckým, ale i záhadným dojmem – nabídne jí, že jí splní jakékoli přání. Přání, které nebude možné vzít nikdy zpět…
Tato povídka patří do stejné skupiny Murakamiho děl jako je Spánek či Podivná knihovna. Jedná se o kratičkou novelu doplněnou ilustracemi. Ilustrace a text mají v těchto dílech stejně prostoru a jsou stejně důležité. Murakami i na tak malém prostoru dokáže rozehrát všechny svoje oblíbené trumfy. Tajemná žena, vaření i jeho slavná obsese na dámské ušní lalůčky. Tentokrát je povídka doplněna poměrně rozsáhlým doslovem od samotného autora. V doslovu Murakami filozofuje o svých narozeninách a přístupu k nim. Krásně graficky provedenou knihu jsem sama sobě nadělila k narozeninám - mám je totiž ve stejném měsíci jako sám Mistr.
Terry Pratchett: Čarodějky na cestách
Anotace z cbdb:Celé poslání se jevilo velmi jednoduché. Koneckonců, co těžkého je na tom, postarat se, aby si obyčejné služebné děvče nevzalo prince, zvláště když ho nechce? Jenže poněkud netýkavá a samolibá kmotřička sudička tak jednou rozhodla a na sňatku trvá. Bábi Zlopočasná, Stařenka Oggová a Magráta Česneková chtějí ubohému děvčeti pomoci, a vydávají se proto na cestu do dalekého města Genovy. Háček je v tom, že kromě svých kouzel, založených především na hlavologii, s sebou mají pouze tajemné vúdú paní Gogolové, jednookého kocoura Silvera a magickou hůlku, která dokáže jediné - vykouzlit dýně.
Pro radost jsem se pustila do čtení jedné z Pratchettových knih. Už je to pár let, co jsem ji naposledy četla a musím říct, že v porovnání s jeho posledními díly je raná tvorba nesrovnatelně lepší. Užívám si svěží humor a nápady a je mi trochu smutno, že Pratchett už nic nenapíše. Ale jeho ironická variace na Popelku a narážky na ostatní klasické pohádky je výborná!
AUDIOKNIHY
Jo Nesbo: Půlnoční slunce
Anotace z cbdb:Opuštěná vesnice Kasund kdesi ve Finnmarce, jejíž obyvatelé jsou příslušníky laestadiánského hnutí, které jejich životy svazuje přísnými pravidly. Desetiletý Knut a jeho krásná, čerstvě ovdovělá matka Lea, zastávající funkci kostelníka a zvoníka, nedostudovaný teolog Mattis a šamanka Anita. Záhadný cizinec Ulf, který tvrdí, že sem přijel z Osla na lov bělokurů, ale na lovce vůbec nevypadá, dokonce ani nemá pořádnou pušku. Nechce se mu ovšem nikomu prozrazovat, že jedinou kořistí, na kterou se tu bude pořádat hon, je on sám. Těžko totiž odhadnout, na čí straně budou místní stát a zda mu pomohou lovce setřást.
Tuto povídku jsem před poslechem nečetla, vyzkoušela jsem si tak, jak se zlepšila moje (ne)schopnost soustředit se na mluvené slovo. A víte, co? Zlepšila jsem se! Určitě je to zásluha i Nesboa a Václava Neužila, který tuto povídku namluvil. Půlnoční slunce je taková romantická kriminálka. Obchodníček s drogami ukradne peníze svému šéfovi a teď se musí ukrýt. Ke krádeži ho ale vedly ušlechtilé důvody, takže je to vlastně kladný hrdina. Norsko za polárním kruhem je popsáno tak úžasně, že si ho přidávám na svůj cestovatelský seznam.
John Fowles: Sběratel
Anotace z cbdb: Hlavním hrdinou, osobitého a experimentálními prvky nabitého „psychothrilleru“ z roku 1963, je psychopatický sběratel motýlů Frederick Clegg, jenž hříčkou náhody získá nemalý obnos, díky tomu si zakoupí nový dům, kam unese a kde vězní krásnou a nadanou studentku malířství Mirandu Greyovou – nechci jí ublížit, chce ji jen vlastnit. Struktura této Fowlesovy prózy je vybudována na střídání dvou působivých vnitřních monologů a především Mirandino vyprávění, jež je pro celou knihu ústřední, vyjevuje děs a absurditu celé situace – stále jasněji se totiž ukazuje, že není vůbec jisté, kdo je zde vězeň a kdo věznitel. Klinicky přesná studie chování člověka a výstavba románu s paralelou k Shakespearově Bouři fascinuje nejen svou bizarní zvráceností, ale i jako alegorie dobra a zla nebo studie niterných muk a vnitřního pekla vychýlené obsese, sublimované do hrozivých a pro okolí nebezpečných libůstek.
Sběratel patří mezi moje oblíbené knížky a po poslechu se na tom nic nemění. Spíše naopak, Jaroslav Plesl namluvil podivína, který unesl dívku svých snů, výborně. Slizkost a impotentní zvrácenost z jeho hlasu jen čiší. Stejně tak hlas unesené Mirandy vystihla Lucie Pernetová velmi věrohodně. Udýchaná, rychlá mluva naznačuje spěch, v jakém Miranda píše deník, nebo v jaké vypjaté situaci se nachází únosce. Zkrátka je to román, který je radost poslouchat.
Uplynutý týden byl opravdu knižně bohatý a já si užila každou knižní minutu. A dneska mě čeká jedna z mých nejoblíbenějších činností - výběr nové knihy k přečtení. I pondělí mohou být hezká...
Anotace z cbdb: Tajemný příběh mladé dívky, který se odehraje na den přesně na její dvacáté narozeniny. Ten den musela zaskočit za kamarádku v restauraci. A náhoda tomu chtěla, že zrovna ten večer to byla ona, kdo má dovézt majiteli podniku jeho večeři do šestého patra. Postarší noblesní muž, kterého vidí poprvé a naposledy v životě, působí dobráckým, ale i záhadným dojmem – nabídne jí, že jí splní jakékoli přání. Přání, které nebude možné vzít nikdy zpět…
Tato povídka patří do stejné skupiny Murakamiho děl jako je Spánek či Podivná knihovna. Jedná se o kratičkou novelu doplněnou ilustracemi. Ilustrace a text mají v těchto dílech stejně prostoru a jsou stejně důležité. Murakami i na tak malém prostoru dokáže rozehrát všechny svoje oblíbené trumfy. Tajemná žena, vaření i jeho slavná obsese na dámské ušní lalůčky. Tentokrát je povídka doplněna poměrně rozsáhlým doslovem od samotného autora. V doslovu Murakami filozofuje o svých narozeninách a přístupu k nim. Krásně graficky provedenou knihu jsem sama sobě nadělila k narozeninám - mám je totiž ve stejném měsíci jako sám Mistr.
Anotace z cbdb:Celé poslání se jevilo velmi jednoduché. Koneckonců, co těžkého je na tom, postarat se, aby si obyčejné služebné děvče nevzalo prince, zvláště když ho nechce? Jenže poněkud netýkavá a samolibá kmotřička sudička tak jednou rozhodla a na sňatku trvá. Bábi Zlopočasná, Stařenka Oggová a Magráta Česneková chtějí ubohému děvčeti pomoci, a vydávají se proto na cestu do dalekého města Genovy. Háček je v tom, že kromě svých kouzel, založených především na hlavologii, s sebou mají pouze tajemné vúdú paní Gogolové, jednookého kocoura Silvera a magickou hůlku, která dokáže jediné - vykouzlit dýně.
Pro radost jsem se pustila do čtení jedné z Pratchettových knih. Už je to pár let, co jsem ji naposledy četla a musím říct, že v porovnání s jeho posledními díly je raná tvorba nesrovnatelně lepší. Užívám si svěží humor a nápady a je mi trochu smutno, že Pratchett už nic nenapíše. Ale jeho ironická variace na Popelku a narážky na ostatní klasické pohádky je výborná!
AUDIOKNIHY
Anotace z cbdb:Opuštěná vesnice Kasund kdesi ve Finnmarce, jejíž obyvatelé jsou příslušníky laestadiánského hnutí, které jejich životy svazuje přísnými pravidly. Desetiletý Knut a jeho krásná, čerstvě ovdovělá matka Lea, zastávající funkci kostelníka a zvoníka, nedostudovaný teolog Mattis a šamanka Anita. Záhadný cizinec Ulf, který tvrdí, že sem přijel z Osla na lov bělokurů, ale na lovce vůbec nevypadá, dokonce ani nemá pořádnou pušku. Nechce se mu ovšem nikomu prozrazovat, že jedinou kořistí, na kterou se tu bude pořádat hon, je on sám. Těžko totiž odhadnout, na čí straně budou místní stát a zda mu pomohou lovce setřást.
Tuto povídku jsem před poslechem nečetla, vyzkoušela jsem si tak, jak se zlepšila moje (ne)schopnost soustředit se na mluvené slovo. A víte, co? Zlepšila jsem se! Určitě je to zásluha i Nesboa a Václava Neužila, který tuto povídku namluvil. Půlnoční slunce je taková romantická kriminálka. Obchodníček s drogami ukradne peníze svému šéfovi a teď se musí ukrýt. Ke krádeži ho ale vedly ušlechtilé důvody, takže je to vlastně kladný hrdina. Norsko za polárním kruhem je popsáno tak úžasně, že si ho přidávám na svůj cestovatelský seznam.
Anotace z cbdb: Hlavním hrdinou, osobitého a experimentálními prvky nabitého „psychothrilleru“ z roku 1963, je psychopatický sběratel motýlů Frederick Clegg, jenž hříčkou náhody získá nemalý obnos, díky tomu si zakoupí nový dům, kam unese a kde vězní krásnou a nadanou studentku malířství Mirandu Greyovou – nechci jí ublížit, chce ji jen vlastnit. Struktura této Fowlesovy prózy je vybudována na střídání dvou působivých vnitřních monologů a především Mirandino vyprávění, jež je pro celou knihu ústřední, vyjevuje děs a absurditu celé situace – stále jasněji se totiž ukazuje, že není vůbec jisté, kdo je zde vězeň a kdo věznitel. Klinicky přesná studie chování člověka a výstavba románu s paralelou k Shakespearově Bouři fascinuje nejen svou bizarní zvráceností, ale i jako alegorie dobra a zla nebo studie niterných muk a vnitřního pekla vychýlené obsese, sublimované do hrozivých a pro okolí nebezpečných libůstek.
Sběratel patří mezi moje oblíbené knížky a po poslechu se na tom nic nemění. Spíše naopak, Jaroslav Plesl namluvil podivína, který unesl dívku svých snů, výborně. Slizkost a impotentní zvrácenost z jeho hlasu jen čiší. Stejně tak hlas unesené Mirandy vystihla Lucie Pernetová velmi věrohodně. Udýchaná, rychlá mluva naznačuje spěch, v jakém Miranda píše deník, nebo v jaké vypjaté situaci se nachází únosce. Zkrátka je to román, který je radost poslouchat.
Uplynutý týden byl opravdu knižně bohatý a já si užila každou knižní minutu. A dneska mě čeká jedna z mých nejoblíbenějších činností - výběr nové knihy k přečtení. I pondělí mohou být hezká...
0 Comments