Jmenuji se Bond. James Bond. Jedna ze slavných hlášek agenta Jejího Veličenstva s povolením zabíjet. Bonda znám z jeho filmových dobrodružstvích, kde mi jeho neomylné chlapáctví lezlo na mé feministické nervy. Ale dobrodružství, luxusní předměty, exotické kraje a futuristické vychytávky jsem měla ráda. V komplikovaném ději jsem se obvykle ztratila, ale čert to vem i tak jsem většinu filmových dílů s Jamesem Bondem viděla. A jaká jsou jeho knižní dobrodružství? 

Knižní bondovky překvapí na první pohled - jde o útlé knihy s rozsahem do dvou set stran. To se s filmovými trháky, čítajícími přes dvě hodiny čistého času nedá rovnat. Knižní Bond také není takové macho, i když šovinismus mu upřít nelze. James Bond vznikal v padesátých letech a na Bondově chování je to znát. Z dnešního pohledu píše Fleming o ženách neskutečně pohrdavě. Ženské postavy jsou buď sekretářky (a vždy dodá, jestli jsou hezké či nikoliv), budoucí milenky Jamese nebo staré ošetřovatelky, které často nemají ani jméno. Tato poplatnost době mi na novele Dr. No vadila nejvíc.

Ian Flaming: Dr. No

Anotace z cbdb:  Dva stálí agenti MI5 na Jamajce se už několik týdnů nehlásí a vyšetřováním jejich zmizení je pověřen James Bond. To, co vypadalo jako rutinní pátrání, se mění na velmi nebezpečnou akci – Bondovi od okamžiku jeho příletu na ostrov někdo usiluje o život, ať už je to otrávenou nektarinkou nebo jedovatou stonožkou. To vše je ale jen předehra. Skutečná akce začíná po přesunu na ostrov Crab Key, kde záhadný Dr. No spřádá plány na ovládnutí celého světa.Svazek dále obsahuje příběh Diamanty jsou věčné, ve kterém 007 pod falešnou identitou rozkryje americký gang pašeráků diamantů známý jako Diamantová mafie, a Srdečné pozdravy z Ruska, ve kterém musí čelit nástrahám zosnovaným elitním oddělením sovětské kontrarozvědky, obávanou vražednou sekcí SMĚRŠ.

Bondgirl se v této knize jmenuje Zlata (v originále Honey), je jí něco málo přes dvacet a život se s ní nemazlil. Přesto ji James přezíravě oslovuje děvče a ochranitelsky poplácává po zádech v každé vypjatější chvíli. Zlata také stihne několikrát omdlít a často se hihňá. 

Toto neúmyslné ponižování žen mě v bondovách vážně štve. Ale knižní Bond má oproti filmovému několik změn, které se mi naopak líbí. Tak třeba není tak suverénní. Jamesovi vnitřní myšlenky dost často vyjadřují nervozitu a strach. Samozřejmě to většinou skryje za poker face, ale jsou i chvíle, kdy se neudrží a emocemi si pokazí svoje ledové vystupování. Knižního Bonda také pronásleduje svědomí, trápí ho smrt kolegů, kterou nepřímo zavinil. Dokonce si připouští, že chyboval, že byl příliš sebevědomý a špatně vyhodnotil situaci. Tahle sebezpytující část se mi moc líbí a Jamese polidšťuje.

Příběh o podivínském doktoru žijícím na ostrově u Jamajky je oproti filmové předloze přímočařejší. Naopak Fleming i Terence Young, který zrežíroval tento příběh, se vyžívají v popisu Jamesova boje s nástrahami Dr. No a jsou velmi přesní v zobrazení jeho bolesti. Tuto část jsem si tedy moc neužívala. Na bondovkách je ovšem fajn, že čtenář ví, že James musí přežít. 

Bondovky jsou typickými špionážními romány, kde se padouch před popravou hrdiny rozpovídá o svých plánech, takže po hrdinově osvobození může být po právu potrestán. I zde se doktor Jamesovi vyzpovídá ze svých zločinných úmyslů. Z dnešního pohledu je to poněkud směšné, ale vyvolává to jistou nostalgii.

Dr. No jsem si vzala ze své domácí knihovničky na dovolenou. Za prvé proto, že je to úzký paperback a pak také proto, že Jamese hodně cestuje, takže to bylo takové stylové. Dr. No není nejlepší špionážní román, ale je to klasika žánru a za přečtení rozhodně stojí.